Jak ten čas běží

Včera se mi vybila baterie v hodinkách... Že by nějaké znamení?
To asi těžko. A nebo snad?

Alespoň na chvíli vrátit čas, to snad si přeje každý. Vrátit se na místo v minulosti a místo slov jen mlčet.
Předcházet chybám, slovům, která druhého mrzí.

Ráda bych alespoň někdy vrátila čas a udělala někdy něco jinak, ale nevím, zda bych chtěla se vrátit o pár let zpět... změnilo by to celé jistě moji povahu a nebyla bych taková, jaká jsem.
Možná bych byla moudřejší a začala se učit na maturitu dřív než měsíc předem.
Možná bych udělala něco jinak, zachovala se jinak, hlavně bych se zachovala jinak k mému příteli v jiných situacích.

Někdy mě mrzí spousta věcí.
Třeba minulý týden..
Krásný začátek - až do středečního večera.
No a pak?
Pak - čtvrtek jsem byla naštvaná na přítele já a v pátek byl naštvaný on - ale ne na mě. Pak jsem byla naštvaná zase já.
Nejsem sice pořád naštvaná, ale vadí mi, když je někdo nejdříve odměřený, nabručený a potom, v přítomnosti našich přátel, by se loučil se mnou jakoby nic. To mě naštvalo. Kdyby byl nabručený aspoň kvůli tomu, za co můžu, tak jo, fajn. Ale být naštvaný kvůli rozchodu našich dvou přátel, za který ani jeden z nás nemůže. A mlčet jen proto, že bych byla naštvaná... pardon, ale to se mi zdá jako hloupý důvod.
Když mi někdo řekne: "Určitě budeš naštvatná" , "Už jsi naštvaná?"
Tak budu a nemusí dlouho čekat.

Přemýšlím, zda bych minulý týden změnila... Nevím, nějak nemůžu přijít na důvod, proč ho měnit. Nakonec dopadl dobře...

Hrozný je vědět tři dny jedno a další dny brečet kvůli tomu... Ale pokud to dopadne dobře... Tak co řešit.

Třeba kdybych jednou změnila svoji minulost... Třeba bych nepotkala mého nejmilejšího. Byla bych s někým jiným, nebo sama, tedy... pokud vůbec bych ještě byla. Třeba bych byla jiná...
Ale to jsou jen samá - co kdyby.

Radím:
Neohlížet se zpět a ptát se, co bych změnil.
Poučit se ze svých činů.
Vážit si chvílí s někým, kdo předchází současnému partnerovi. I když je to mnohdy velmi obtížné, to vím sama nejlíp. Zkusit se poučit a nečinit to, co vím, že je špatné.
Žijme pro přítomnost a budoucnost.
Z minulosti je třeba se jenom učit!