Odpovědnost

Každý si pod tímto pojmem představí něco úplně jiného a to je ten důvod, který tomu dodává kouzlo a tajemství. Vždycky mě zajímalo, jak by taková dokonalá odpovědnost měla vypadat a čím víc nad tím přemýšlím, tím jsem zoufalejší, přicházím na to, že asi nic takového neexistuje.
Už jenom když se rozhlédnu kolem sebe! Znám sice spoustu odpovědných lidí a převážnou většinu z nich obdivuji. Ale vždycky a na všem se najde nějaký protiklad. Představte si někoho kdo se snaží být zodpovědný na úkor ostatních, není to podlé. Já myslím, že jo a právě z toho usuzuji, že i odpovědnost může škodit, když je jí moc.
Přehnaná zodpovědnost, podle mého úsudku, je na obtíž. Člověk zodpovědný v takové míře neumí být spontánní a sám si ztěžuje život, který je na něco takového příliš krátký. Ano souhlasím s tvrzením, že mu všechno vyjde, tak jak si přeje, ale je to vůbec zapotřebí. Na životě jsou přece nejhezčí ta překvapení, které vám život sám přichystal. Málokdo bude vzpomínat na minulost, když bude taková jakoby jednotvárná. Daleko příjemnější nám budou vzpomínky, jenž nám budou připomínat, jak jsme se byli schopni vypořádat s něčím nečekaným a nevídaným.
Ale také se na to všechno můžeme podívat úplně z opačné stránky. Určitě znáte někoho kdo je strašně nezodpovědný, takových lidí je bohužel strašně moc a i kdybychom chtěli nic na tom nezměníme. Takoví lidé jsou sice strašně moc fajn, jenže jejich život je zase šíleně moc složitý. Jsou dospělí a chtějí se postavit na vlastní nohy, a tady je ten problém, většinou nemohou, nedokáží se o sebe postarat. Už v půlce měsíce nemají co jíst. A kdyby jenom tohle byl problém nezodpovědných lidí! Vždyť jim se většinou nepodaří dotáhnout nic do konce, neumějí si sami poradit v některých banálních věcech a se vším potřebují pomoct. A co teprve, kdyby měli něco zařídit a naplánovat, málem hrůza si představit. Občas tahle vlastnost hraničí až s neschopností.
Napadá mě v podstatě další věc, týkající se odpovědnosti. Svobodné a mladé matky. Když se na to dívám jako každý, jsou strašně nezodpovědné, ale zkuste to vzít úplně jinak. Kolik potom přebírají za to malé dítě odpovědnosti, jediné koho to dítě má, je právě jeho matka, bez ní by to miminko nemohlo žít. No ano asi si ta dívka změní život o 180°a nemusela by, kdyby nenesla následky, však mohla jít na potrat, že ano.
Ano i takhle se dívám na slovo odpovědnost, není to sice asi správný pohled na věc, ale nemůžu, je prostě jen tak odsoudit. Skončilo to s nimi dobře a to je podstata celé té věci.
Tímhle vylučovacím způsobem jsem si ovšem moc nepomohla. A jak mám pokračovat dál? Jsou jiné možnosti? Nebo člověk ať dělá,co dělá, nikdy nebude dokonalý? Když tak přemýšlím, začínám si uvědomovat, že bych to mohla vzít z opačného konce. Co to vůbec znamená, když se řekne odpovědnost.
Je to pouhé slovo, nebo má hlubší význam? Na to bude mít každý svůj individuální názor. Můj je takový, že je to slovo s hodně výrazným podtextem. Jeho významem je to, že máme nést a zvládat důsledky a následky všech našich činů a to nejlépe bez cizí pomoci. Netuším, co pro vás ostatní znamená odpovědnost, ale dle mého úsudku, je to něco, čeho by si člověk měl vážit a měl by se o ní taky snažit. Je pravda,co jsem uváděla na začátku, nic se nesmí přehánět, ale bude nám všem lépe, když se budeme o trochu té odpovědnosti snažit. Nás to nezabije a lidem okolo nás to určitě pomůže, budou si nás více vážit, možná nás budou někteří obdivovat a přiznejte sami sobě, komu z nás se obdiv okolí nelíbí? Je vůbec někde někdo takový? To nevím a nikdy se to nedozvím.
Zrovna nedávno jsem něco hodně pokazila a nesu důsledky těch činů stále. Hodně mě mrzí, že jsem to pokazila, ale nic s tím už neudělám. Jediné o co se můžu pokusit je, udělat vše pro to, abych příště takové situaci předešla a pokusila se z této situace dostat co nejlépe a co nejrychleji.
Odpovědnost podle mě spočívá v tom, že je člověk schopný zvládnout jakoukoliv situaci. Hodně také zaleží na tom, jak ji zvládnete a nejdůležitější je, podle mě, že se pokoušíme danou situaci řešit.
Dlouho jsem přemýšlela jak se k tomu všemu stavím já, jestli jsem, nebo nejsem zodpovědná. No a pořád nevím, možná jsem částečně odpovědná, ale asi bych mohla být i o něco málo víc, vůbec by to nebylo na škodu. Snad jednou až budu starší to se mnou bude lepší,ale to všechno ukáže čas a taky to jak se budu postupem života měnit.