Reakce na komentář!

Jak ten čas běží.

K této mé úvaze neúvaze jsem byla inspirována jedním blogem a to http://www.abclinuxu.cz/blog/origami/2007/4/22/177602
Autora tohoto blogu znám a je mi velmi blízký a vím, že to není poprvé kdy úvahy o čase posedly jeho myšlenky.

Dnes, když jsem se po několika dnech podívala na liter a zjistila, že mi někdo zanechal obrovitánský komentář - koukla jsem se na jméno a hle! Koho nevidím? Jméno Petr - byl to pro mě tak trošku malinkatý šok. Tento člověk se mi již nějaký ten pátek neozval a nebudu zastírat, že mě to bůhvíjak mrzí. Lhostejnost - to snad taky není, zkrátka a dobře, řeším jiné věci, důležitější než kdo se mi ozve.

Petr, ozvěna z mé minulosti, které jsem zde věnovala alespoň jednu, či dvě básně. Říká vám něco báseň Pro Hiss? Tak to je jedna z nich.

Mnohokrát jsem četla sms zprávy, možná i nějaký ten mail, několik komentářů tady a dopis ze schránky - bez adresy, takže vlastnoručně vhozený. Některé mi zraňovaly srdce, jiné krutě mučily duši. Některým jsem se smála - ano, šok dělá mnoho.

Petr, člověk, kterého jsem poznala na xchatu před těmi asi šesti lety - to je to už tak dávno? -, se kterým jsem si asi tři čtyři roky mailovala, díky kterému mám jednu z e-mailových schránek, kterou již dávno nepoužívám. Byl a je to stále člověk, který mi byl celem sympatický, byl ani nevím.. prostě zvláštní člověk, svojí podstatou. Náš vztah trvající cca rok a čtvrt jsem ukončila já. Proč? To už jsem vyřkla tolikrát, sic ne zde, ale nebudu to omýlat znovu.

Tento člověk mne od té doby kontaktoval mnohokrát. Dával mi měsíc možnost se k němu vrátit - byl to hrozný měsíc. Byl to prosinec. Pak se ozval v březnu - během divadelního festivalu-, v červenci jsem se s ním dokonce viděla - never more! Neodpustím, jak se ten den choval, nikdy! Tento muž, který je o 5 let starší než já, se mne pokusil kontaktovat znovu - zde na literu skrze komentáře- a přes dopisy. Chtěl další schůzku a omlouval se za červenec, sliboval, že se nebude opakovat. Stačilo mi to.
Jednou budu schopna se s ním vidět, ale tato rána je stále moc čerstvá.. Tak za pár let.

Když jsem četla jeho 'pozvánku' na další setkání, nebyla jsem schopna přečíst ho dvakrát. Rozklepala jsem se jako osika. A dnes, po přečtení komentáře? Nic. Jsem v pohodě, dokonce jsem četla se zájmem, co nového se dozvím.

A dozvěděla..

Kdybych měla číst po někom takto dlouhý nesmysl asi bych se na to vybodla a to po spatření délky celého přízpěvku.

Tak já už končím. Nesmysly dokončeny.
Jen by mě zajímalo, zda je tato úvaha neúvaha opravdu tak hrozná jak si myslím.

Krásný den
přeji vám všem :)