Vyjímečná?

,,Jsi výjimečná!“ - slýchám to na svoji osobu skoro denně,ale ještě nikdo na světě nebyl schopen slovy mi vyjádřit,proč a v čem jsem tolik jiná než ostatní? Nechápu to a snad nikdy ani nebudu .Ráda bych věřila slovům které slyším od ,,přátel,, ale nejde to,nemůžu věřit něčemu co pro mě neexistuje . Stejně jako fyzik neuvěří nadpřirozeným jevům ani já neuvěřím , vždyť můj odraz v zrcadle je toliko ,,obyčejný,, že jen těžko ve mně někdo může vidět něco víc .
Ale proč je tomu tak? Proč ostatní vidi co já ne ? Jsem snad výjimečná právě tím že pro sebe jsem tolik obyčejná a snad i tuctová? Koho se mám ptát abych dostala plnohodnotnou odpověď ?
Člověk se dovídá odpovědi na své otázky celý život,ale přeci jen-já to chci vědět teď!!! Nemám čas čekat..! Čas je luxus který si nemohu dovolit .
A tak jen sedím a snažím se objevit ty malinká dvířka do mého nitra,která by mi poodhalila alespoň malou část mého pravého já ! Avšak je to marná snaha.Nejsou tu a nikdy nebudou. Zůstanu odkázána na to abych uvěřila rádoby ,,milým,, řečem ostatních lidí ,kteří získali ten kouzelný klíč .
Potlačuji slzy ,které se mi tak zákeřně derou do očí,ale stále ne a ne uniknout. Jako by byly začarované . Chtěla bych celému světu ukázat že nejsem taková za jakou mě mají .Ale jak otevřít oči slepému ? jak jim to ukázat když to vidět nechtějí? Když chtějí věřit mojí ,,dokonalosti,, a později zklamat nejen sebe,ale i především mě ! Ano ,i mě ubližuje , když vidím jak za nedlouho většinu lidí zklamu svojí nedokonalostí . Ale to ostatní nevidí !
Nejsem jediná pro koho existuje pravidlo ,,bud a nebo ,, ale jsem to já , kdo nejvíc odnáší,že se tím ostatní řídí!
A tak jen tiše pozoruji všechno to dění kolem mě,které se vymyká mé kontrole po každé,když se někdo projeví jako že pro něj jsem ,,úžasná,, . Nevzmůžu se na víc než na milý usměv a svojí snahu poukázat na mé nedokonalosti hodím za hlavu ve chvíli kdy zjistím že je to marná snaha. A pak nezbývá než čekat..kdo mi zase ublíží,pro koho opět nebudu dost dobrá……