O Prázdninách

Prázdniny mi poskytují mnoho příležitostí k přemýšlení a úvahám. Jako člověku přemýšlivému mi to vyhovuje. Patřím k těm, kteří přemýšlí možná víc, než je zdrávo. Ať už o lidech, věcech, problémech, vztazích... Prázdniny na mne vrhnou určitou melancholii a začnu uvažovat o zdánlivě běžných věcech jako o problémech obrovských rozměrů.
Při přemýšlení dokážu naprosto „vypnout“, vše okolo běží naprosto bez mého zájmu, čas jako by se zastavil a já pouze bloudím v zákoutích svých představ. Přemýšlení mne zavede na nádherná místa, dovede mě k nejkrásnějším pocitům, stejně jako k pocitům hluboké beznaděje, strachu. Dovedu si na určitý problém udělat dva naprosto rozdílné, protikladné názory a oba si obhájit jako jedinou možnou volbu.
Asi nejčastějším tématem úvah je pro mě láska. Úvahy o lásce jsou pro mě nevyčerpatelnou studnicí tužeb, očekávání, strachu. Cokoli pro mě může být podnětem k tomu, abych začal uvažovat. Například projíždějící vůz, poletující list, paprsek odrážející se od vodní hladiny.
To vše mě dokáže zabavit na dlouhý čas. Uvažuji o životě. Kam spěji? Kde skončím? Co se stane za rok? Měsíc? Den? Budu tady ještě? Budu moci nadále užívat krás života? Cítit vůni květů? Slyšet symfonie vznikající v ptačích hrdlech? Uvidím i nadále své milované? Nevím!
Dokáže na tyto otázky někdo odpovědět? Myslím, že odpovědi jsou ukryté v každém z nás. Že jsou skryty v našich volbách, v řešení určitých situací. Mám strach. Bojím se odpovědí na výše uvedené otázky, proto se snažím užívat života plnými doušky. Snažím se prožít tu chvilku, co mám na život, nejlépe pro mě. Je to sice sobecké, ale v takhle krátkém čase nemá cenu ohlížet se na ostatní! Já žiji! Já chci o sobě rozhodovat! Chci mít na co vzpomínat! Nechci se potácet ve stereotypu všedních dní.
Každý den musí být úžasný, úchvatný, skvělý a neopakovatelný. Jen tak budu se sebou spokojený! Nemá cenu mít z něčeho strach. Strach, je pro ty, co jsou si sami sebou nejistí a nevědí, co se životem, nebo na to ještě nepřišli! Nejhorší je, pokud na to někdo nepřijde dřív, než mu vyměřený čas uplyne.
Prázdniny jsou na to, aby mladí lidé měli čas si toto uvědomit. A já věřím, že si to o každých prázdninách uvědomí čím dál více lidí.