,,Pravý'' kamarád

A: Víš ty vlastně, kdo je to kamarád?
B: Samozřejmě, už od školky jsem si s nimi rád chodíval hrát.
A: Budiž,¨dejme tomu. Děti jsou nevinné a bez hříchu. Já však na mysli mám opravdové přátele, co tě nenechají ve štychu.
B: I ty mám a v dosti hojném počtu. Honza, Martin, Vojta ... ani je teď honem z hlavy nesečtu.
A: Stále mi nerozumíš, a tak se pokusím vysvětlit ti pojem ,,kamarád'' o něco blíž. Nemusí to nutně člověk být. Jen přemýšlej, které zvíře ti úmyslně zalhat bude chtít. Pravý přítel nezradí, rovněž žádné vaše tajemství neprozradí a vždy, kdy bude třeba, tak i poradí. Můžeš se mu svěřit se vším, co na duši a na srdci tě tíží. A pak je i ten nejtěžší kámen mnohdy lehčí než ptačí chmýří. To jeho ruka se k tobě vždy vztáhne, když tvoje já po pomoci prahne. Na jeho rameni tvé slzy končí - to právě, když tě něco ničí. Avšak ty k němu musíš být také kamaríd, aby tě i on mohl mít skutečně rád. Nemusí být vždy shodné vaše názory. Každý má právo na svůj vlastní. Však nikdy nevypustí proti tobě sprosté pomluvy. A je-li to opravdové přátelství, pak se i po velké bouřce vždy vyjasní. Tak co, kolik kamarádů máš nyní? Je jich stále spousta? Či se snad už tvé počty mění?
B: Víš, já nevím, co mám říci. Trochu se stydím. Až teď mi došly některé věci, které jsou důležité přeci...Má odpověď tedy zní, že žádných kamarádů v mém okolí není. Co tedy pro mne jsou ti lidé, jestliže nejsou moji přátelé?
A: Jsou to pouze tvoji známí, co tě kdykoli libými lichotkami zmámí, avšak za zády tě už jinak ,,chválí''. Každý z nich jen svůj prospěch vidí, a tak se i té největší špinavosti proti tobě chopí... a s nesmírnou radostí tě na konec utopí. Jistě,nemusí být takový všichni. Avšak, kolik ti jich podá ruku, když jsi v opravdovém svrabu a tísni...?