Chceš-li být bohatý, naplň ducha, ne truhlici

V naší povaze je už od začátku zakódovaná touha hromadit bohatství. Zní to možná trochu tvrdě, ale je to tak. Znáte někoho, kdo by si nepřál mít víc, než má teď? Řeknete, že ano, že peníze, nejnovější auto, dovolená v pětihvězdičkovém hotelu s výhledem na mořskou pláž, značkové oblečení podle nejnovější módy, moderní vila s bazénem a já nevím co ještě není nejdůležitější.Před tím vším přeci upřednostňujeme zdraví, přátelství, rodinu, lásku. Ale skutečně tomu tak je?
Nevěřím člověku, který mi řekne, že majetek pro něj nic neznamená. Může být sebeušlechtilejší a sebeskromnější, přesto lže. V koutku duše stejně jednou, třeba i na malý okamžik, zadoufá, že šéf přitlačí na výplatě, že konečně vylosují ta správná čísla, nebo že si na něj vzpomene bohatý strýček v závěti. Mnoho z nás chce víc a víc. A čím víc máme, tím je nám to míň.
Ale nejen mnoho nul na výplatní pásce nás obohatí.Naše lepší já touží po vzdělání. Nemusíme však jen trávit hodiny na encyklopediemi. I takové setkání s milým a chytrým člověkem nás dokáže povznést na duchu. Chceme-li se ale vzdělávat, peníze potřebujeme. Státní školství sice umožaňuje vzdělání bezplatné, ale zas tak docela zadarmo není. A pokud se nechceme spokojit jen se standardem, připlatit si musíme. Různé kurzy, sporty a ostaní naše hobby něco stojí. Ale co nám budou platná moudra, když nebude čím zaplatit jídlo, oblečení, bydlení? A ta plňme truhlici, ať můžeme obahatit ducha a obohaťme ducha, ať můžeme naplnit truhlici.