Anotace: @&@
Paměť nám často poslouží nejlíp tím, že neslouží.
Praha, 13.7.2019
https://www.youtube.com/watch?v=nPenhqu0LIA
To je někdy i osvobozující.. v některých;-) "ST"
08.06.2020 18:34:49 | jenommarie
Někdy je milosrdná. :)
21.07.2019 20:27:55 | Philogyny
Někdy je milosrdná. :)
21.07.2019 20:27:55 | Philogyny
....no já bych si docela ráda někdy vzpoměla,ale nějak to nejde.../smích/
.....možná je to záměr....ale někdy mě to mrzí....../úsměv/....ji.
21.07.2019 19:07:46 | jitoush
Pravda, po jistém nemilém traumatu mi přesně takhle paměť skvěle posloužila, zapomenutím...:-)
18.07.2019 16:30:57 | Lighter
Název představuje v takové kratičké práci druhý pilíř. Mohl by být stejně nosný jako stručný obsah a spolu utvářet další dimenzi. Nové patro. Třeba citát nadepsat "Čisté svědomí". Nebo "Odpuštění".
---
To mě tak napadlo, aforismus se mi líbí. Je nenápadně chytrý. Jsem už ve věku kdy tuto vlastnost paměti dovedu ocenit. Dřív člověk všechno řešil pomocí smluv a pravidel, často to byly dlouhé smlouvy a vyjednávání o každém prdu, který vlastně nestál za řeč - a je rozumnější na něj zapomenout.
17.07.2019 12:22:22 | Karel Koryntka
Já si naopak myslím, že je spíš obecně přinejmenším sporné dávat aforismu jakýkoliv název, tady je to vynucené místními pravidly. Proto ani do obsahu už název znovu neuvádím na rozdíl od jiných děl, kde mi naopak přijde poněkud nesmyslné, aby se čtenáři zobrazovala mezi názvem a zbytkem textu anotace (když už, tak by měla být před názvem, ne až po něm), protože název a text by měly tvořit ničím nerušený celek. Aforismus by podle mne žádný další pilíř ani neměl mít, vše musí být obsaženo v co nejstručnější zkratce už v něm. Neumím si představit třeba nějaký sborník aforismů s jejich názvy - spíš jen setříděný podle tématu apod., např. LÁSKA, HLOUPOST, PRÁCE, PENÍZE atd. atd.
Jinak děkuju za srozumění, včetně ilustrace Tvé vlastní zkušenosti v komentáři :-)
17.07.2019 14:27:52 | Amonasr