DOTEKY
DOTEKY
Anotace: Vykradl jsem si drobně jednu nedávnou vlastní báseň. Bylo mi líto nechat to zapadnout jen tak …
Nejhůře se hojí rány způsobené doteky, které nám v životě chyběly.
Praha, 23.11.2014
https://www.youtube.com/watch?v=cBBMUmO5e60&list=RDcUawClYtfwg&index=22
Komentáře (60)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
Nevím co říct, ale kdyby svítil měsíc, určitě bych táhle vyla...
30.11.2014 09:03:27 | Trdlo
asi ano..
29.11.2014 23:52:12 | Amelie M.
:-)
30.11.2014 11:42:08 | Amonasr
btw.. ta hudba není k zahození.. ještě neznám.. :)
30.11.2014 12:35:59 | Amelie M.
Taky jsem ji neznal - baví mě i to brouzdání po youtube a hledání něčeho, co by se ilustrativně hodilo. Už jsem tak narazil na spoustu zajímavé muziky - rozhodně víc, než třeba při poslechu Radiožurnálu :-D
30.11.2014 18:59:58 | Amonasr
v dotýkání...bez doteků...v utíkání...bez útěků...ve výkřicích...bez výkřiku...bez života...bez duše...slunce nepřestane hřát...vše má svůj čas...svůj daný řád...nehluše...úsměv.z.
29.11.2014 22:15:20 | zdenka
Skvělé!
V tuhle chvíli víc nenapíšu, můj milý.
29.11.2014 16:26:45 | Pamína
Víc ani netřeba - i tak je to víc, než si zasloužím ;-) Díky, milá Pamíno :-)
29.11.2014 16:28:22 | Amonasr
....zjišťuji,že čím jsem starší,tím víc jsem ráda v kontaktu doteky
oboustranně....vyjádření blízkosti tím nejlepším způsobem.....
i pohledem lze se dotýkati.A nemusí to být jen mezi nejbližšími....
Vřelost v objetí nejen mezi milenci,ale tak, s přátelskými pohnutkami
řekne více než hromada slov....někdy i zachrání.....to...jsem tu,
tak se svěř...pomohu Ti svojí přítomností....Ji.
29.11.2014 15:47:21 | jitoush
Jó, to jsi nakousla celé široké téma – dotýkat se lze i bez fyzických doteků, stejně jako nejvíc někdy řekne mlčení ve spojení třeba právě s dotekem… Když jsem viděl kdysi mámu poprvé v životě pohladit láskyplně se slzami v očích umírajícího tátu, pochopil jsem v tu chvíli mnohem víc, než za celý předchozí život s nimi… Snad v tu chvíli něco došlo i jemu – už jsem se ho na to zeptat nemohl.
29.11.2014 16:01:38 | Amonasr
....lepší někdy,byť na poslední chvíli,než nikdy,někdy až bolest něco
otevře......Ji.
29.11.2014 21:46:33 | jitoush
..ty se tedy umíš bolestivě dotknout starých ran...a přesně trefit :-)
29.11.2014 15:08:57 | bogen
Ještěže tam je ten úsměv na konci - role sadisty by mě totiž nijak netěšila ;-) Dík :-)
29.11.2014 15:15:33 | Amonasr
;-) všichni jsme sami k sobě někdy sadističtí..:-)
29.11.2014 15:18:53 | bogen
Jo, tak o tomto druhu masochismu taky něco vím... :-D Ale ono to trošku občas i zdravě pročišťuje, aby člověk příliš nezkameněl - k čemu by potom nejen druhým, ale i sám sobě byl dobrý ;-)
29.11.2014 15:27:53 | Amonasr
..ale je lepší se "sebenervovat" jen trochu...:-).. protože "tě to neposílí, když tě to zabije"...:-) (troška ironie ode mě...)
29.11.2014 16:08:44 | bogen
No právě - ona ta míra je strašně nutná úplně ve všem. Jenže na ni není žádný předpis, každý to má nějak jinak. Jó, to by jinak bylo strašně jednoduché... ;-)) Rovnováha je sice cosi, co nikdy neexistuje déle než maximálně na mžik, ale přesto o ni musíme neustále usilovat, máme-li přežít... ;-)
29.11.2014 17:10:37 | Amonasr
.." ó božská přiměřenosti,proč tě lidé neovládají"...že by to žekl..Sokrates? nevím ale možná ano.
29.11.2014 21:33:47 | bogen
Milý Pepo. Teď jsi mi hrábnul velmi, velmi hluboko. A tobě nemusím vysvětlovat kam a proč. Je zvláštní, že některá zranění zůstávají i po létech stále téměř jako čerstvá. Máme v sobě části, které nějak nepodléhají času, nebo se to děje odlišným tempem než u zbytku našich osobností. Třeba jak rozdílně plyne čas stromům, rostinám, čemukoliv živému oproti člověku. Tytéž rozdíly máme přímo sami v sobě. Ať mi někdo zkusí tvrdit, že nejsme plní nekonečných vesmírů a rozdílných realit. Když na tu nekonečnost nekonečna člověk myslí, skoro by se mohl zbláznit. Ale kdo říká, že jsme normální? Co je normální? :O)
29.11.2014 14:22:30 | Tichá meluzína
Takové reakce, milá Blanko, dávají tomu psaní tady skutečný smysl, děkuju :-) Úžasně jsi popsala ten zázrak, kterým všichni jsme uprostřed všech těch dalších zázraků – málokdo to tu umí vnímat a zprostředkovat jako Ty. Nic vlastně, myslím, není normální – všechno je jeden velký zázrak skládající se z miliard těch menších a ještě menších. Umět se dívat na svět Tvýma očima je ohromný dar a je fajn, že se tu s námi o něj dělíš – i za to dík :-)
29.11.2014 14:33:37 | Amonasr
Na chvilku jsem po přečtení musela zavřít oči... Ty umíš zasáhnout.
29.11.2014 13:23:37 | Elisa K.
Omlouvá mě snad to, že tím nezasahuju jen druhé... A už zúčastněně mlčím...
29.11.2014 13:35:29 | Amonasr
ještě jeden flakón doteků
pro dotekotéku:-)
29.11.2014 13:12:31 | básněnka
Flakónek doteků cennější než flakónek růžového oleje... :-)
29.11.2014 13:17:23 | Amonasr
vůbec nepolemizuju, než se zuju nafurt, ráda bych flakón oblíbenýho parfému
je prej ze šému..vědí?
je z refrénů bez odpovědí
ale chci se ještě vůbec ptát
láska je dotek
noc i den
rána za ranou sladkobolná ženská co se tváří jako chlap...
je křehká náklonností
akorát na tělo
lepí se, deptá a taky se neptá
vědí?
29.11.2014 13:22:23 | básněnka
Tohle už mělo jít mezi básně
ne jen do odpovědí ;-)
29.11.2014 13:32:20 | Amonasr
znáš mne...komentuju po svém:-)
29.11.2014 13:44:21 | básněnka
Znám a je to fajn - jen mi to přijde někdy do komentářů až jako plýtvání :-D Ovšem to bys musela mít tady výjimku, jedna báseň denně by Ti pak nemohla stačit... :-)
29.11.2014 13:47:58 | Amonasr
spíš teď odpočívám...i od básní...:-)
29.11.2014 13:49:34 | básněnka
Jestli říkáš odpočinek tomu, že je píšeš jen do komentářů, tak budiž ;-)) Ale jinak proti odpočinku nic nemám, sám se mu věnuju často a rád :-D
29.11.2014 14:08:22 | Amonasr
no jo, to by totiž člověk nic jinýho nedělal, což by byla škoda..nejen básně naplňují život:-)
29.11.2014 14:35:54 | básněnka
Máš pravdu - měl bych si to vzít ale i já víc k srdci ;-))
29.11.2014 14:41:51 | Amonasr
dneska jsem zašla dp knihovny ..mám asi 10 knížek...no není co dodat:-)
29.11.2014 14:43:48 | básněnka
Jé, já už mám v zásobě jednu báseň, co se jmenuje ČTENÁŘ, tak si ji pak jen prosím nevykládej špatně, až ji sem dám. No možná tedy raději už zítra, než na mou prosbu zapomeneš ;-) Protože ve skutečnosti já každému, kdo si dokáže najít na knihy čas, dost závidím. A stále doufám, že k takovým čtenářům jednou budu patřit i já :-D Ta zítřejší báseň je spíš o knihomolech (v prvním plánu, ty další už jsou na čtenáři), co pro samé knížky a papouškování nabiflovaných "mouder", zapomínají na skutečný život, což se Tebe ani v nejmenším netýká... :-D
29.11.2014 14:53:07 | Amonasr
já před časem četla i 20 knížek do měsíce:-)
29.11.2014 14:59:04 | básněnka
To už nedám asi ani do konce života :-D
29.11.2014 15:14:07 | Amonasr
neboj já už asi taky ne...:-)
29.11.2014 15:18:08 | básněnka
Já ale nemyslím 20 knížek měsíčně, já myslím 20 knížek doživotně ;-))
29.11.2014 16:17:21 | Amonasr
ty jo, styď se:-)
29.11.2014 16:19:38 | básněnka
Já se tím nechlubím, já se fakt stydím. Jenomže zatím je to to jediné, co s tím dokážu dělat :-/ To bych musel opustit Liter a místo toho číst, a to tedy zase nechci... Já vlastně čtu tady, takže ten stud si můžu trošku zmírnit ;-))
29.11.2014 16:27:11 | Amonasr