Profil autora MartinX

Od malička drahá paní,

zálibu mám v počítání.

To mi šlo vždy zcela snadno,

čísla nelžou, vím už dávno.

Hodí se to jistě v bance

na stavbě i sečíst třeba,

kolik čísel měla středa,

Jakého máš doma kance.

Z knížek čet, co k mání bylo,

téměř vše se mně líbilo.

Nejraději Pavla Otu,

třeba Jak jsem chytal ryby,

samo Žáček bezpochyby,

ať vím, jak naladit v ženě notu.

Psaní ale moc jsem nedal,

rýmy jsem já těžko hledal,

potom přišla múza prvá,

která dodnes stále trvá.

Mezitím jsem běhal v hory,

navíc Lysou v tuhé zimě,

jedno je, že proklejí mě,

zpětně múzo „Im sorry“.

Maratony i ty ultra,

do roboty ob dva dny,

večer doma kámasutra,

plnil jsem si svoje sny.

Je mi sát,

tak vícekrát

se proto zasním,

své myšlenky dávám básním,

v zimě plavu venku v ledu,

ještě kolo jezdit svedu,

tělo ničím, zahradničím,

přesedlal jsem na bonsai,

nehledej v tom jinotaj

a Mariáš se mnou hraj,

samozřejmě lízaný😊