Profil autorky Cizí neštěstí

 
Jsem klaun, co se neumí smát.
Jsem můra, co se bojí tmy.
Jsem víla, co miluje hudbu.
Jsem skřítek, co maluje sny.

                                         ...Cizí neštěstí

 A teď vážně! Upřímně doufám, že moje obrazy (jestli se to tak dá nazvat) jsou lepší než literární skoro antitalent, který zde ráčím předvést. Ale zase záleží na tom, co si pod „antitalentem“ kdo představí. (Já takto nazývám každého, kdo křičí do mikrofonu s vytrvalostí jelena v říji, nebo našeho autobusáka, který zvedne kotvy pokaždé, když doběhnu na zastávku.)

Otázka č. 1

         Kdo vymyslel klauny?

                    Jsou barevní, velkorudonosí, stupidoúsměvní a hlavně naprosto strach nahánějící! Snažně Vás prosím, až mě někdo budete chtít vzít do cirkusu, vezměte to kolem nejbližší francouzské riviéry, abych se mohla zbavit života s grácií normandských spoluobyvatelů naší krásné téměř demokratické a pozoruhodně vzdělané planety…

Otázka č. 2

         Ta modrá strana gumy je na pero?

                   Myslím, že je nejvyšší čas, aby nám tuto záhadu někdo osvětlil! Mám totiž pocit, že pero se modrou stranou gumy gumuje stejně obtížně jako tou druhou.

Otázka č. 3

         Proč je země „šišoid“?

                   Všichni samozřejmě víme, že země není placatá jako palačinka s jahodovou marmeládou a horou šlehačky, ale málo kdo už ví, že země není ani kulatá! (Ano… Poznatky ze základní školy jsou poněkud mylné.)

                                                                                        PS: A přece se točí!

Sdělení na závěr:

           Nejsem srab, jenom mám silnější pud sebezáchovy než pštros s hlavou v písku.

Sdělení na závěr číslo dvě:

Chybí mi inteligentní člověk na povídání o nekonečnosti vesmíru, o sečtělosti dnešní společnosti, o vnitřní kráse Dona Quijota...