Výběr autora ZH

***

    duše je jen blbě navržená hmota   kdo kdy vůbec viděl tohle prázdné nic?    občas se mi zkouší motat do života   děravá a splasklá jak střívko

***

    Slunce sklouzne z nebe, utopí se v moři   moře vypaří se, Země na troud shoří   Nekonečno skončí hned za prvním rohem   (nevěřícím Ahoj, vám v

***

    že prý jsem náfuka své pýše propadlý   vždyť ani v básničkách nejevím pokoru!   starý jsem, nemocný, povislý, ochablý   už jen ten raťafák trč

***

    proč ty mě nechceš, moje milá,   proč ty jsi ke mně taková?   nikdo tě jak já nemiluje,   nikdo tě nechce jako já     kdopak ti do zad dýku

***

    dokonce i sám Bůh tvé kráse tleská   Ďábel si s chlípností pohrává -   na první pohled jsi nebesky hezká   zblízka i pekelně voňavá     pero

***

    smrtka mne hořce líbá na rty   v naději, že snad vypnu pumpu   když nemám v ruce žádný z trumfů…   k smíchu – vždyť nemám ani karty!     s k

***

    je to dřina na tom světě   hrbatém a vratkém:   tupou pilou pižlám větev   pod svým vlastním zadkem     ač jsem pádů zažil mnoho   řežu dál

***

    prý nikdy nelžete… ale tu pak   pravdu umí říkat každý hlupák!   k dobrému lhaní potřebný je   důvtip, odvaha, fantazie…  

***

    hryžu si nehty, píšu škváru   do blba čumím pasivně   zabíjím čas! dřív, než k stáru   ten zmetek zkusí zabít mě    

***

    Bože, byls’ ke mně vždycky vlídný   k stáří mi dopřej sám, co chceš…   no a ten trouba nadělil mi   měkký úd, břicho, brýle, pleš  

***

    já už vám jinačí nebudu:   blbý jsem od sklepa po půdu   ošklivý od hlavy po paty…   ještě, že líbím se nahatý  

něčí báseň otištěná v sobotní příloze Rudého práva asi v roce 1978 a tak nějak velmi přibližně vzpomenutá

    desertní víno Metropol   mi sladce šplouchá po kolena   utopím v něm svůj světobol   než skončí tahle dovolená     poslední týden líbánek  

***

    řítím se životem na slupce od banánu   na okraji světa je kluzká podlaha   místo skvělých prognóz, výhledů a plánů   po boku mi stojí jen slep

***

    dnes jsem si oblíkl trenýrky naruby   na protest všem, co mi říkají dědo   taková revolta chlapa vždy povzbudí!   v srdci mám odvahu… a v gatí

***

    koupil jsem pro štěstí velkého slona   když jsem se opilý navracel z flámu   těším se, že budem společně doma   šlapat si po štěstí jak v porc

***

    mé špatné svědomí věší se na klice   netečně přihlížím jako tři opice   nevidím, neslyším, mlčím když chladne…   než špatné svědomí, to raděj

***

    obrázek pratety věším si na skobu   posmrtně zdobí mi prázdný byt náramně   nejenom ve ksichtu nacházím podobu   též skoba železná co chvíli l

***

    fazole, ovar a všeliké dobroty   potom jsem nestihl stáhnout si kalhoty   stejně mám na sračky život i aortu   to v gatích je už jen třešnička

***

    chtěl bych psát do mraků o lásce nebeské   život mne pokaždé varovně propleskne –   s očima v chodníku pointu příběhu   vyčurám před barem ryz

***

    tvůj obličej je něžnou básní   tvé černé vlasy skvostný rám   sám pitomě se dojímám   jen díky tobě můj svět krásní   být malíř, motiv je mi