starý dům
starý dům
Anotace: ať mrtvý, ať živý, ale můj...!
foto: mapato
ztažená roleta
v pokoji stíny
hrůza staletá
"neboj se milý"
těžké peřiny
bolestných vzdechů
zápach zvěřiny
odporného dechu
podivné zasmání
milovaná žena
bolest na skráni
z pusy jde pěna
krev už jen kape
na spánku díra
"miluju tě chlape"
umírá i víra
ztuhlé tělo
zkroucené údy
studené věno
vlhkost půdy
ztažená roleta
noc ještě zívá
hrůza staletá
žena si zpívá:
"milý můj milý
máš mě tak rád
teď obličej máš bílý
proč šel' s s jinou spát?"
milý můj milý
máš mě tak rád
jen vzpomínky zbyly
a svatební šat
obrostl břečťanem
ten starý dům
ležíme tu s bohem
konec našim snům
našli je tam
ruku v ruce měli
a přesto každý sám
tak rádi mít se chtěli
Komentáře (10)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Zaklepat na dveře stavení, jak historické knihy. Plné tepla i po tapetách viny. Pěkný příběh i když s krušným koncem.*
Ten snímek užasně hmouří světlo*
30.01.2023 12:38:13 | šerý
jó, tuhle fotku mám moc rád,udělal jsem ji v mnoha versích...jak říkáš, to světlo...ale člověk tam taky musí bejt, v tom pravým okamžiku...nebo si dát tu práci a nejdřív to okouknout, třeba několikrát...no a když je hezky, tak zůstat i celý den, to světlo někdy přijde - nebo taky ne, já měl ale štěstí...no kousek vlevo, nahoru atd...blízko je i, jak bych to řekl, menší museum lidových malířů, hlavně krajinky a portréty, některý vypadaj fakt jako z doby slavných malířů...po návšťevě tohoto místa jsem napsal "na hranici mezi nebem a zemí", sem jsem to dal 12.6.21. Budeš-li mít chuť, tak si to přečti...takže - poněkud opožděně děkuju za návštěvu a nechť Tvé nitro se občas přenese do světa (i světla) lásky, přírody a umění...což u Tebe nepochybuju, že Ty to dovedeš...jestli nespíš jako já a sedíš někde venku, zvedni hlavu a dívej se na ty hvězdy...uvidíš ty stejné jako já...to bys neřekl, co? ;)
měj se a ať prsní bradavky kolemjdoucích dívek pod jejich tenkýma bílýma blůzkama Ti pak připomenou ty hvězdy u Tebe doma, u mě doma, i u toho opuštěného stavení, tady, v předhůří Alp...v
18.08.2023 03:15:39 | mapato
Dík za prima komentář*
K tvému konci komentáře: Sice teď nesedím venku pod hvězdnou nocí, ale držím černou hodinku a dívám se otevřeným oknem na nebe. Zrovna přijel pekař s pečivem k místní večerce. A já se dívám na ten nebeský strop z hvězdami a říkám si. Jo co říká zde můj přítel Vláďa. A jó! Zrovna hledíme stejným směrem. A to je fakt dobrý - už i ta myšlenka, okamžiku sounáležitosti. A třeba teď nejsme zdaleka samotní a ...
Dopiju poslední hlt ginu s tonikem, a půjdu z hvězdami pomalu spát. Však už je na čase. Dobrou noc, Vláďo*
18.08.2023 03:39:45 | šerý
opět některý z dalších večerů a napůl probdělých nocí
utichnul kvákot šílených kačerů
no asi není nám už pomoci
...když ty hvězdy stále svítí
až hluboko do noci
však smutné je nebe při zatmělé obloze
co dělat, možná že to najdeš
v nebeský příloze...
...dobrou, šerý, v
21.08.2023 03:51:41 | mapato
Dobrou, kamaráde*
21.08.2023 03:59:14 | šerý
teď už je trochu pozdě na včasné "reagování", kamaráde milý, ale promiň, stále mi tu svítíš, a to ještě červeně...takže si myslím, že mi stále píšeš a já to nestačím číst...nebo to opravdu píšeš dopředu, aby Ti zbylo více času na hvězdy? ;.)...tak promiň, vypínám Tě, ač nerad...s vědomím ale, že jsi nablízku, v naší mléčné dráze (prostě doma)...msf (měj se fajn - aspoň si tolik neobrousím nehty), v
21.08.2023 11:49:40 | mapato