Mý modrý oči (Kde jsi?)

foto: Samantha Garrot

 

 

 

MÝ MODRÝ OČI (KDE JSI?)

 

dnes je podivný ráno
žádná myšlenka
jen součet malých chvil
počítám myši
snad abych se pobavil

"Kde jsi?"

je tu podivný ticho
těžký jak kabát života
není tu okno
nejsou tu dveře
jen kýbl plný moči
pod nohama se mi motá

na stříbrným talíři
přinesli mi pstruha
pěkně do křupava pečenýho

tak nějak se to dělá

hlava bolí jak rozetnutá sekerou
i když spocený cítím chlad
proč nemůžu sakra v klidu spát...
je tu skoro tma
a ryby zase neberou

začínám si vzpomínat...

zase vidím před sebou to ráno
bylas krásná jako každý den
a já čekal že řekneš "ano"
tvůj úsměv jak tisíců šál
i v mrazu vždy mě bezpečně hřál
teď však
jako by se mi vysmíval

pak už nevím
snad jen
že cpal jsem whiskey do mých žil
a slyšel už jen větru kvílivý zpěv
slzy tlačily mě v očích
modrých jako len
a já pil a pil a pil

pak rudýma rukama
na zem jsem ji položil

"Kde jsi, sakra kde jsi?"

máma mi říkala
ty vždy vyhraješ
tvý oči jsou modrý jako len
v životě ale
musíš stále být na vše připraven

pomalu mi docházelo
dnes ráno budu popraven

vyvedli mě na dvůr
přede mnou šibenice
trochu mě zebe
nade mnou v kontrastu
bez mráčku
jak len modrý nebe

zařval jsem zoufale: "Kde jsi, kde jsi?"

náhle jakoby se rozevřelo nebe
a já viděl její usměvavou tvář

nevšímal jsem si smyčky kolem krku

všude kolem viděl jsem krev
a v ní moje ruce

a z nebe slyšel ten milovaný hlas:

neboj se, brzy už zase budem spolu
pak hned to naše první ráno
řeknu ti jak sis přál
to své...

zavřel jsem navždy mý oči, modrý jako len

mámo prohrál jsem
na tohle nikdo nemůže být připraven