Anotace: Tragédie...
foto: Alana Jordan
JAKOBY OMYLEM
od sebe dělila nás jen zavřená víčka
a nevyřčená slova
slova vyřčená
nedávala smysl
tak mlčeli jsme oba
od sebe dělila nás zavřená víčka
a nevyřčená slova
úsměvy na tvářích
tak jak je známe
zamrzly nám najednou
sotva si spolu ještě povídáme
od sebe dělila nás zavřená víčka
a nevyřčená slova
žili jsme jen ozvěnou
s lety měnily se vzpomínky
až o 180 stupňů
a v našich srdcích vzplály opět
plamínky
od sebe dělila nás zavřená víčka
a nevyřčená slova
co dělali bychom jinak
co dělali bychom znova
často teď přepadá nás
touha a něha
od sebe dělila nás jen zavřená víčka
a nevyřčená slova
podivná to hra
nazí oba dva
žádný z nás už nevěděl
jak ten druhý vypadá
jako na povel sundali jsme škrabošky
a já zašeptal:
"bože ty jsi stále tak krásná jako kdysi", má milá
ty jsi neřekla nic
jen oči zavlhly ti...
my milovali se až do bílého rána
pak usnuli jsme sobě v náručí
měli jsme ale divné sny
byly v nich hroby a hřbitovní kvítí
ale co, naše hvězdičky veselé svítí
umřela mi druhý den po klidné noci
měla úsměv na tváři
otlačení z masky už na její tváří nebylo vidět
její úsměv teď po celém těle jí září
byla to moje největší láska
byl já to zvíře a ona ta kráska?
moje ruka spočinula na její staré tváři a já řekl jenom "láska"
tak jsme to spolu dělali
když překypovali jsme silným citem
ona však už neopětovala
a už nikdy opětovat nebude
vzal jsem si sklenici s jedem
jakoby omylem
aby příbuzní nevěděli...bylo to takhle ze soboty na neděli
Čtu smutek od a až do zet, dělení zavřených víček je alarmující, že prostě láska bolí,to je můj postřeh,vladiku
22.08.2024 10:28:51 | mkinka
čteš dobře, milá Jituško, tak to má taky vyznít...děkuju Ti moc za věrnost a krásný čas, v
27.08.2024 19:07:18 | mapato
správný postřeh, milá Jituško,tak jsem to taky chtěl...
po oprávněných a zdrcujících kritikách velikánů jako Matahája a Koala, ba na radu Matahaji jsem báseň zcela předělal a dávám jí sem znovu pod "Jakoby omylem - remake" znovu, doufám, že o něco lepší...děkuju moc, měj se, v
22.08.2024 17:20:19 | mapato
Dříve jsem často dostával radu: "Zkrátit.", tak ji teď přeposílám.
Ústřední věta: "Od sebe dělila nás zavřená víčka" se mi líbí hodně a i ta skvělá fotka.
22.08.2024 10:14:20 | Koala
díky moc, Koala, za upřímnost...díky ní (i od Matahaji), jsem báseň předělal a dávám jí sem znovu pod "Jakoby omylem - remake" díky ještě jednou a měj se, v
22.08.2024 17:27:14 | mapato
Ahoj Mapaťáčku, ten základní riff básně : " od sebe dělila nás jen zavřená víčka ", je fajn. Pak ale, ( podotýkám, že pro mě ), je příběh úmorně dlouhý a popisný. Nuda je nepřítelem soustředění. Chybí mi tam i nějaký situační střih, který by mě vzal za srdce. Všechno tak nějak bez šťávy, předpokládatelně, plyne. Na konci je to zbytečně melodramatické. Celé by se to dalo účiněji směstnat do dvou, tří strof.
A verš : "vzpmínky - plamínky" není příliš objevný. Celá báseň ze všech zde uváděných důvodů působí trochu neuměle, trochu jako dětské říkadlo. Což je u antického dramatu paradoxní. Zkus to napsat ještě jednou a jinak. Zdravím.
22.08.2024 07:06:05 | Matahaja
díky moc, Slávku
..předělal a dávám sem pod "Jakoby omylem - remake"
..jsem zvědavej...v
22.08.2024 17:30:15 | mapato