Osud tuláka

Sedí tulák pod stromem
a smutně hladí do kraje.
Hledí kamsi k horám,
za ně,možná ještě dál.

Hledí zamyšlen a zasněn,
vzpomíná na rodnou zem.
Vlhká oči od slzí,
sedí tu sám a mlčí.

On toulal se světem,
život bral jen letem.
Sedí tu stár, nemocen,
už nesplní se jeho sen.

Vrátit se domů bohat,
teď v cizí zemi musí skonat.
Je na konci cesty své
a pod stromem hledí do kraje