Zvykání.
Zvykání.
Má louka, poupat zrosených
v ní kleští deště skus
slunce, dnes hoří jako líh
a v ražbě měsíc, obolus
plamenný keř už dospěl v strom
prvý jak druhý , strach má
dvé světů dělí Acheron
šest obolů a jedna drachma
převozník anonym, prý slepý
bere šest mincí, a co sedmá?
jazykem navlhčí, obálku lepí
pošmistra čekej o polednách
už nese zprávu, vítr vzlyk
jen slunce flambuje můj klobouk
určení mince : pod jazyk
a adresa ? Nás obou . . .
Komentáře (10)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
působivé, jako vždy, Slávku...vydřené nevydřené, ale působivé...hezký den, Slávku
11.08.2024 12:23:51 | mapato
Tím, že se vrátím, jsem myslel k této básní...
Že inklinuješ k Řecku, to je mi známo. Ale na tohle zvykání je kurva brzy... :)
Dílko mě opět nadchlo. Skvělý momenty, třeba "louka", "keř - strom", "flambovaný klóbrc".
Elegantní rýmy. Nálada básně, myslím, odpovídá záměru.
Že je to počin vydřený mi nepřipadá ani v náznaku.
Ale co takhle spíš si do Řecka zaletět na dovolenou - třeba na některý z ostrovů.
26.02.2024 07:47:28 | Koala
Skvělá, touhle básní jsi mne úplně dostal - na svou stranu! Rozhodně nechci na tu druhou stranu, kam vozí lidi převozník, drobný mince si šetřím na jiný věci...
Přeju hezkej večer:-)*
25.02.2024 17:57:34 | cappuccinogirl
Cappů, ještě dlouho nepůjdeme na druhou stranu, díky za shlédnutí a zdravím.
25.02.2024 22:13:19 | Matahaja
Zdravím též,jestli chceš, s dodatkem, že jsem ráda, že i ty si ty drobný raději střádáš na zmrzku nebo do karet:-):-):-)*
25.02.2024 22:17:24 | cappuccinogirl