Husa

HUSA

mý ztopořený myšlenky
ponořeny do s čímsi kalným sklenky
neznaje významu mého přemítání
začínají se topit
mého dechu snaží se lapit
a to je konec, starý brachu!
ještě daleko je do svítání

zmítám se ba přímo dusím
cítím ještě játra se sádlem husím
ještě slyším ten husí řev
jen žena ani nehlesla
když pak v pokoji padla do křesla
ráno ještě její krk zdobil diamant!
teď ji tryská z toho krku krev

policie hledá ještě jejího vraha
na mě jakoby má žena právě sáhla
tušil jsem že má milence
pak ještě zabila mi mojí husu
a jakoby s výsměchem přišla mi dát pusu
měla všechno promyšlené
diamant našli pak v mojí peněžence

povedlo se jí to
našli i lístek že jí to je líto
lístek s podpisem: tvoje štětka
byla to minulá sobota
kdy řekla, že zbývá mi už jen půl roku života
proč mě jen tak nenáviděla
ten diamant byla jen z pouti skleněná tretka

nemusel jsem čekat dlouho:
přišli si pro mě ještě před svítáním

pomalu mi bylo stále lépe
jen v hlavě mi ještě tak tepe
však nemohu se zbavit úsměvu
chtěla se mě jen proto zbavit
že má husa přestala ji už bavit?
vyměnila mi i láhev s připraveným jedem
začal jsem být hrdý na moji ženu

než mě stačili vyvést z domu
zanechal jsem značnou část mý husy na dlažbě v předsíni
ať zůstane si tady doma