OZUBENÉ SOUKOLÍ
OZUBENÉ SOUKOLÍ
Anotace: ten druhý ať trpí, za stejný hřích...
OZUBENÉ SOUKOLÍ
"příteli hřešil jsem
já pomočil jsem rodnou zem
pohanil jsem svatou hlínu
tak tady namístě ať zhynu
rozflákej mě na maďeru
nebo počkej, já na tu hlínu vlastně seru"
"někdo ale pykat musí
pykat, to slovo se mi hnusí
neděs se příteli
hned se ti uleví
nejsem tvůj přítel snad?
nejsem kat, jsem tvůj přítel
a nekřič, nemám to rád
předám tě dál
ozubenému soukolí
to rozlámat ti kosti
samo si dovolí
a teď promiň,
chce se mi močit
na svatou hlínu"
ozubená kola
už začínají se točit
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Je to silně pravdivý. Vždycky se musí najít nějaká oběť, která to odskáče za všechny ostatní, když si to situace žádá. Forma rozhovoru je zajímavej způsob a k baladě to sedí. K té se přímá řeč skvěle hodí. Kat a oběť, jako by dejchly starý časy, kdy si člověk představí toho v červený kápi. Ale tady je zvolená moderní mluva, žádnej starodávnej jazyk, to je další prvek, kterej se mi líbí. A přibližuje to text i mladé generaci, je to nenudnej styl...Závěr skvělej. Absurditu toho, co se má stát, pochopí díky němu i ten největší pitomec! Já sama za sebe bych si dovedla představit delší text, má to potenciál:-)
Rozhodně to ale nevidim na délku Vodníka od Erbena, třebas, to se neděs:-):-):-)*
08.02.2024 22:48:51 | cappuccinogirl