co jsem vlastně zač

...to bych taky rád věděl
už o tom přemejšlím pěknejch pár neděl
chci odpovědět na inserát
aby mě měl někdo rád
tak co napsat tedy
aby mezi náma praskaly ledy
než jednou tváří v tvář
postavíme se před oltář
jistě, byl jsem taky mladý
a chodil ze zábavy do zábavy
hezký holky byly můj cíl
o hezkejch holkách stále jsem snil
byl jsem taky tvrdej hoch
kůži tvrdou měl jako hroch
harleye a kožený bundy
v hospodě pak rumu dvě tři rundy
když hospodskej kouř rozechvěly mužný hlasy
u kytar a u píva každej dlouhý vlasy
jo byla to doba ale i zlá
kdejakej vlasáč doma lká
že vostříhali ho na SNB
ve výslechový díře tajemné
někdy jsme to táhli dva tři dny v kusu
staré babičce ale vždycky pomohli z autobusu
pravda, do práce my jsme se moc neměli
každej den měli jsme neděli
taky to v Praze vypadalo
málokdy zboží včas se dodalo
takže třeba celej měsíc nesehnals zubní pastu
bodejť by jo, když řidič topil se někde věčně v chlastu
já byl tenkrát na dvanáctce
tedy taky ne přebytek práce
no jednou si mě zavolali
pak z dvanáctky mě vykopali
tak díky mámo táto
že jste tu nechali to vaše zlato
tak mi vždycky říkali
za chvíli ale se mnou už smýkali
tak jsem rostl jako dříví v lese
ale lidi nebojte se
všechno dobře dopadlo
nakonec všechno do sebe zapadlo
mám prima milou ženu
v kráse ale ji už nedoženu
vždycky tíhnul jsem k umění
a tak foťák je mý znamení
pak najednou první vrásky
často unavený vracel jsem se z procházky
a v zrcadle, no vem to ďas,
já spatřil svůj první bílý vlas
pak další a další
co na tom, vždyť bílý vlas muže krášlí
jedné zimy pak ale nesněžilo
opálené zářilo moje čelo
té zimy nehřály mé bílé vlasy
pro mou hlavu začaly chladné časy
chladná mysl, ostrý úsudek
a tak dobré nápady dostávaly se navenek
ten nejlepší byla koupě kulicha asi
tak nikdo neviděl zda a jaké
mám teď vlasy
to je pro mě důležité
vždyť byl jsem, jsem a navždy budu květinový dítě...