Hlubina
Hlubina
blízce - vzdálený
držíš duši v dlaních
je TEBE plná
balonek duhových odlesků
tříště mořských příbojů
*****i zlata*******
sebevražedných zrcadel nábojů
****NEŠTĚSTÍ*****
**pouhý okamžik**
VÍŠ tu spojnici mezi nebem a srdcem
ZNÁŠ tajemství posledního zrnka prachu,
jež ztratilo v sebe...víru
******************************
Všichni JSME oceán
jen na malou chvíli
oddělenou vlnou
v okamžiku vrcholení
stoupáme za hlubinou
pokorně - vědoucně
***rozevřenou***
Komentáře (16)
Komentujících (16)
Doporučit
Tisk
A troška realistického znevážení: Když se cítíš sám, zajdi si na flám. :-) Jinak se mi samozřejmě líbila.
30.07.2009 13:05:00 | J.Švihovský
Přečetla jsem to jedním dechem, moc dobré a povedné. Dobře podané.
12.07.2009 16:10:00 | NikitaNikaT.
Když jsem se snažila zkrotit rozbouřené emoce a bylo toho už opravdu všeho moc, dočetla jsem se v moudré knize, že velmi pomáhá představa sebe jako korkového špuntu na širé hladině oceánu...
Nechala jsem se prostě jen tak unášet...
10.07.2009 13:43:00 | Iva Borecká
... s pokorou pomlčím ... nádhera, křehce pohozená do šera modravého oceánu nekonečnosti bytí ...
22.06.2009 09:49:00 | vapiti
Princezno,krásno vtělené do slov je smutkem i touhou a Ty tu poezii zvládáš,je to něco,co na Tobě mám moc rád...:) -S-
12.06.2009 02:19:00 | Skywalker
Je tak blízce známá mému srdci! Cejtim Tě skrze Tvoji báseň. Nádherná!
05.06.2009 17:48:00 | Hannazka
Nádherné, Esterko. Vzedmutá vlna součástí moře, stejně jako jeho hlubina. Na svém chabém voru se nechám tvojí hladinou unášet.
02.06.2009 10:55:00 | Marfuša