Ze svatby
Ze svatby
Nechodíme na mše
do kostela
jen časně zrána
tu sedáme na dlaň od sebe
blízkost odumřela
soucit františkána
dojímá
Na co myslíš
na to myslím já
jsme spolu věky
Mé útěky
tvé vzteky
Chrám zaplňují varhany
bělounká nevěsta
mládenec jako stěna
drazí bližní
družička ověnčená
gratulanti a ministranti
zmatkují
Role rozdány
scénáře sepsány
Svazují si ruce
slibují
jako my tenkrát
modré z nebe
stejně upřímně
odevzdaně
se stejnou vírou
vírou v sebe
zarputilou
v prstýnky v etuji
v boží požehnání
v přání bližních
Jsem na krok pokání
s hlavou sklopenou
pohledem ke špičkám bot
v trýzni
hledám kudy jít
a nikdy
nevkročit do prázdnot
apatií kde lásku
suchou chudinku
už nevyryjí
do prstýnků
Bože kudy zpátky
kde ten bod najít
a obejít?
Dospěla jsem
k toleranci
respektu
dobré vůli
pokoře
Bez Tvé milosti
jen nekontaktní dril
Ledy se nepohnuly
Bože
proč jsi mě opustil?
Komentáře (25)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
na dlaň od sebe, tak vzdálení...z kříže pomáháš,ničeho nežádáš...děkuji, Pamíno...krásně podané...z
25.06.2014 15:59:18 | zdenka
Zdeni, Ty jsi tak laskavý člověk... vždyť to bylo selhání, pořád je... děkuju za podporu a za to, že bereš lidi tak, jak jsou. Hodně štěstí, Zdeni.
25.06.2014 22:22:17 | Pamína
Proč jsem Tě opustil?To je snad jasné!Jsou i jiné ženy,stejně krásné a lepé,abych se mohl okem kochat.Abych je mohl hmatem sochat,vytvořit dílo velkolepé.Tak pevné v životě stůj.A už si nestěžuj!
24.06.2014 20:25:36 | Bakchus
Jak snadno je mi pochopit boží úradky! Buď šťasten s těmi
ňadry na splátky :-)
24.06.2014 20:28:06 | Pamína
všichni jsme v něco věřili
v tu blízkost navěky
a náklonnost jdoucí ruku v ruce s láskou
nebo to byla jen oprátka?
obrátka na konopění běžných dnů
jak velké může být utrpení z návratů domů
na co myslíš každý večer
když slyším tvůj dech po mé pravici?
24.06.2014 12:35:07 | básněnka
Sním o životě v protiproudu
navrch se lžičkou smetany
bez výčitek, křečí a soudů
a naše Lipany
šikany
za námi
24.06.2014 13:35:05 | Pamína
Velmi otevřený text.
Některá životní rozhodnutí jsou natolik vážná, že ovlivní náš budoucí život na velmi dlouho. Přesto se vztahem k Bohu to má člověk lepší, než bez něj...může totiž dostat "sílu nad to, co je normální" a nenést tu tíhu sám.
Ovšem z bible také vyplývá (to myslím obecně) že Bohu velmi záleží na tom, jaké máme vzájemné vztahy a jak se o ně usilujeme. Ježíš to vyjádřil, velmi kontrastně s tím přinášením oběti na oltář, ta myšlenka se mi velmi líbí.
A líbí se mi i tvůj text, tklivý ale přemýšlivý.
Tak bych ti přál klidnější chvíle, více pohody. Doufám, že přijdou.
RM.
24.06.2014 07:41:47 | Robin Marnolli
Milý Robině,
moc Ti děkuji za Tvou empatii a za Tvé zamyšlení.
Nedávno jsem psala Iluzionistce, že pokud se někdo ptá po Bohu, má se ptát po lidech, v těch je důkaz nepřetržitě, jen si ho všimnout - také já důkaz dostávám - tady na Literu, po každém příspěvku, kde se objeví zřetelněji nějaký můj problém. Tolik podpory a vnímavosti se mi tu dostává! Děkuji Ti za Tvé zastavení, za Tvé přání. Myslím, že můj život není ani horší ani lepší, než kterýkoliv jiný, někdy se zkrátka problémů nakupí víc na jednu hromádku, možná to znáš i Ty. Přeji Ti, abys měl vždycky v takový okamžik na dosah člověka, který by Ti podal kapesník, napsal vlídné slovo nebo nalil panáka a tím Ti připomněl, že Bůh je.
24.06.2014 20:08:12 | Pamína
Tohle je tolik silné...z toho konce mě úplně mrazí. Je v tom znát obrovská životní zkušenost. A každý máme čas od času právo postěžovat si a být vyslyšen...
24.06.2014 05:55:08 | iluzionistka
Děkuju, milá Il. Také za Tvoji naději, kterou tak hezky rozdáváš, ono by jednomu opravdu někdy stačilo si postěžovat, Ty mu ještě dáváš šanci být vyslyšen, to je skvělé :-) Ty jsi fakt člověk na svém místě, nemyslím jen tady na Literu, ale hlavně u těch děcek.
24.06.2014 06:24:39 | Pamína
Když si člověk jen postěžuje, uleví se mu chvilkově. Je to jako bys šla do jeskyně a všechno to tam vykřičela. Ve výsledku to zmizí, ať už uvnitř člověka nebo té jeskyně. Když jsi ale aktivně vyslechnuta, popřípadě tě někdo i utěší nebo ti třeba navrhne řešení, ať už sebehloupější, máš pořád pocit, že se tebou aspoň chvíli někdo zabýval. Že to není jen ta prázdná nádoba, kterou to proteče. Aspoň tak to vnímám já. Někdo to třeba může mít jinak. A jinak děkuju :)
24.06.2014 19:37:56 | iluzionistka
Jsi nesmírně otevřená ve svých výpovědích, o to je to silnější. Nebývá to snadné, ale věřím, že i nás samotné to pak někam posouvá. A často i ty druhé - pomoci zamyslet se na sebou, nad svými blízkými, co můžeme dělat jinak... Díky za to, Pamíno...
23.06.2014 23:25:39 | Amonasr
Někdy opravdu stačí si problém pojmenovat, snad je to i podstata zpovědi - uvědomit si nějakou skutečnost a zaškatulkovat, když už je na svém místě, dá se s ní dál něco dělat. Upřímně, můj milý - když se tady dívám na obsah svých dílek, sama se divím, co všechno ze mě leze...
24.06.2014 06:20:38 | Pamína
Kéž by Ti bylo alespoň malou útěchou, že ten pocit nezažíváš sama... :-D
24.06.2014 10:05:39 | Amonasr
...ej Pamino. Bůh tě nemůže opustit...v každém z nás je jako jiskra života...:o)
23.06.2014 21:41:57 | Jort
... a dyk já vím. To byl jen takovej zlej okamžik, Jorte. Ale byl, přiznávám.
Ale když si ho mohl dovolit i Kristus, tak proč ne já... :-)
(Ne, že bych se chtěla srovnávat, ale bolest je prostě bolest, šak víš.)
23.06.2014 21:48:25 | Pamína
...vím moc dobře...a každej má nárok si postěžovat...:o)...dyť jsme jenom lidi...lidi plný emocí, který vždy převalcují onu vychvalovanou racionalitu...je nám houby platný, že si dokážeme věci racionálně objasnit, když uvnitř nás se to svírá a dává nám to jasně najevo, že se to nedá vydejchat...snad i to je právě onen Bůh...:o)...pořád nám ještě připomíná, že jsme se cpali jeho jabkama...:o)
23.06.2014 21:55:11 | Jort
Dobrá vůle někdy nestačí, to je pravda, škoda, že i láska usychá jako listí.
Krásná báseň, moudrá a pravdivá.
23.06.2014 20:41:17 | Rozina
Děkuji, Rozino... myslím že i Tvoje verše teď mají spíše podzimní než letní tóny, viď..
23.06.2014 21:25:45 | Pamína
To ano, moje verše byly spíše v podzimních tónech už dost dlouho a stále jsou, doufám, že přijde období, kdy tomu tak nebude. A verše na konci tvé básně, to, že jsi dospěla k toleranci, respektu a dobré vůli, to vážně obdivuji, protože je to někdy těžké, když zbytek chybí.
23.06.2014 21:38:13 | Rozina
Milá Rozino, ujišťuji Tě, že v Tvém věku bych to určitě - jsem to určitě! - nedokázala. Přibývající léta mají někdy i své výhody, fůru věcí škrtneš, protože zkrátka nejsou důležité, i když třeba kdysi byly...
23.06.2014 21:51:17 | Pamína