JARNÍ TÁNÍ
JARNÍ TÁNÍ
V provlhlé trávě
žlutý kvítek
na horských srázech taje loňský sníh
vítr už dýchá jarem
duši však zatěžuje smutek
když z kopců proudí
slzičky lásek
navěky zmizelých
V klášterní kapli
rodička Boží
pozvedá zraky k posvátnému jasu
vlaštovčí hejno houfuje se
v oblaku nad věží
Maria panno, dopřej mi
udržet v očích navěky
tu prostou krásu
Komentáře (15)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
A tam v horách krása v očích raší ..
01.11.2021 23:58:21 | Vivien
Hory se snaží s námi vést rozhovory. Pro nekoho v nich krása raší, a pro jiného... holt straší...
02.11.2021 23:12:22 | Aida
O radost i smutek
v jedné kapce vody
v úsměvu přítele
v pohledu zasněném
o životě.
Aido milá, Ty jsi krásná.
22.03.2015 12:56:27 | Malá mořská víla
Vílo, má milá přítelkyně, krásně jsi navázala! Moc děkuji! Je mi ctí, že ty jednoduché horské veršíky v Tobě našly odezvu :))
22.03.2015 22:59:22 | Aida
Krásně se na ni hledí tvýma očima, děkuji za zprostředkování zahalené do jemných veršů :o)
28.02.2015 00:03:26 | Akrij8
ST, do oblíbených. prostá, nepompézní, mě velmi milá, taková člověčí :-)
23.02.2015 23:02:48 | hledač
Díky, milý příteli hledači! Mám zkušenost, že v horách, když se jde člověk projít, se najednou všechno zjednodušuje. A ukazuje se, že ty nejprostší věci jsou často právě tím, co je trvalé, a tak nějak mile čisté... Jsem moc ráda, že se Ti básnička líbila!
24.02.2015 19:12:27 | Aida
Jé, zkušenost Tvoji potvrzuji, také patřím k horochodcům, teda spíš ke kopcochodcům, a pomalu přecházím na rovinky :-)))
Básnička je úžasná, a když se podobně vyjádří i Jitka, tak tomu můžeš opravdu věřit :-)
i anotace ji uvádí velmi vhodně, tleskám :-)
24.02.2015 19:26:55 | hledač