z nebe sestupuje
po duhovým žebříku
křehká žena s dítětem
v náručí –
- Panna Marie
si potřebovala nerušeně
zdřímnout...
dole na zemi se
rozvoněly zahrady
rozbřeskem
rozkvetlejch růží...
svět na chvilečku odděl
trnitej šerosvit životů
do Svátosti
ranního světla...
Krásná báseň Jiří...
04.06.2016 22:08:31 | básněnka
to Ti bylo zvláštní...jel jsem brzo ráno se svými katolickými přítelkyněmi-řečenými "kostelničky" minulou sobotu do Jablonného v Podještědí /prosím Tebe já puppinger a ještě ke všemu na šábes!!:-))*/ na slavnostní ranní mši v den výročí a pouti na počest Zdislavy z Lemberka.Před Libercem apokalypticky černá mračna a náhlé křížení blesků přímo nad námi../autíčka se střechou, jak známo jsou Faradayovou klecí, takže blesky do nich uhodit-dle vědeckých poznatků- nemohou../
a tak do mě vlétla aspoň tahle "basen", již jsem věnoval kámošce-jedné z "kostelniček", která tu cestu a návštěvu Zdislav-enství zinscenovala a odřídila :-DD
04.06.2016 22:37:32 | Frr