Anotace: věnováno
Dneska až na vrchol
po vrstevnicích
ta tvá pořád hoří v milionu dalších svící
začal pršet sníh
a šero se snáší modrým dýmem na
paty
prý jsi jiná
kašleš
na chiméry a konvence
jsou přece plachý laně v lese
a rychlý dech bílých vlků
proplétá stopy co chtěj být spolu
každý sám si šije látá ty svý šaty
ty tvý
jsou
průhledný křik
havranů
..krása uvězněná ve slovech:-))ST*
22.01.2017 07:31:49 | Nikita44
...šaty dělaj člověka-v těch svých z havraního křiku jseš osobnost magická-přesněji-ty šaty jen zdůrazňují Tvé úžasné vlohy..:-D* ST*
21.01.2017 21:26:17 | Frr
Děkuju, já si myslím, že máš pravdu, zdůrazňujou vlohy jedné můzy... :)
21.01.2017 23:01:03 | Philogyny1