v bezvětří nudného dne
celé hodiny
umíněně předělával
svůj obraz
až prodřel plátno
jeho oděrkami bezděky
vstoupily do obrazu
nepostižitelné obrysy
jakési záhadné
něžné světelné kresby...
obraz pak vděčně zavěsil
do okenního rámu...
a nazval jej nadějí...
...Někdy je tak nelehké dobrat se k něčemu...a ta neodbytnost skrytá ve vůli nevzdat to je pak "proSvětlena"....on naděje se naděje.....a děje se
.....zázrak......Ji./úsměv/
16.12.2020 22:33:54 | jitoush
..mic hezky jsi jej popsal
..ať z oděrek vzlétne naděje vždy
..nikdy v ní nepřestaňme věřit. *ST
Dobrou noc milý Frráčku:)*
15.12.2020 23:20:13 | jenommarie
šlu polibek na čílko Tvé dobré noci***:-) :-D*
16.12.2020 01:02:53 | Frr