Kristovy zdrávas

Za beránčí srst,

pomodlí se žebrák,

aby zdvihl pokorně soudy,

v rouchu zbělavé koruny,

upadajících zvěrstev,

jež obrátí se z hlín,

a povstane pozemská duše,

k rozsevu trní,

pro hluboké Kristovy zdrávas,


co sahá na smrtelné vory,

a již uzdravil učence podobenstvím,

z nejvyšších holubic zázraků,


doznívajícího ohně,
pod hladinou křtu vyznání,

a vzkříšení růžence světla.