Dáma

Dáma

Kdepak jsi byl, můj starý brachu, v časech minulých?

mnohokrát napadl sníh, a já Tě čekal nedočkavý.

Co je to za svět kolem nás - jen hnus a bída, kdo žere plást?

Svět jsem si vysnil, podle sebe, kéž dá nám Bůh, kéž dá nám Nebe.

Doufám a věřím, že teď je čas, myšlenky nechám na pospas.

Na vlně Lásky rozezníme bytí, jenž mnozí za ní byli biti.

My nedáme se déle trýznit - usedáme k číšce vína,

na vše zlé se zapomíná.

Snad budem blouznit, budem pít, a dáma s kosou

- co může vzít?