Anotace: Napsáno 13.6.2022 na ostrově Sal
Vleže na odpoledním Slunku
pod obratníkem Raka
při kreolské konverzaci nad šálkem kávy
nabuzen píši tradiční pojednání
o zemi, ve které zrovna smolím tuto báseň.
Olá!
Afrika mě volala a já jí vyslyšel.
Azurový oceán hrající všemi odstíny křišťálu
mezi modrou a zelenou.
Por favor!
Písek jemný jako hedvábí
vítr, jenž blahosklonně daruje osvěžení
na placatém ostrově plném divů,
který Pán vytvořil ještě v prvopočátcích
a zdejší lid obdaroval štědře
talenty a přírodním bohatstvím.
Obrigado!
Vlny ukolébávají naše schránky
Slunce nabíjí božskou energií a
vše je jak má být,
“No stress“
Křižovatka cest, mísí se světy
ráno v pouštním slumu, prašnou cestou do školy
večer na favele, tančí a zpívají,
zapomínají na chudobu alespoň v ten okamžik,
život jako vlny oceánu..
Como estás?
Vůně dřeva, kouře, kůže a slonoviny duše,
bohatství a bída
nekonečný kontrast lidství
kolonizátoři a okupanti
svobodní a nevolníci
cenovky na plážových deštnících
Compreende?
Ty jo, to je hodně komentářů a samá pozitiva! Já Vám moc děkuju!
24.06.2022 03:30:13 | Alexandr Rakita
Když Bůh skončil s tvořením světa, mnul si ruce a z drobečků co mu od nich odpadly vznikly tyto zelono myské ostrovy . . .nice :-)
23.06.2022 08:08:09 | petrzal
Krasná a věrná popisnost. Vím o čem píšeš! Relativní pokojenost do té doby, dokud místní nejsou "informováni" o své chudobě. Krásný a zpola ještě nezkažený svět.
Jsem rád, že jsi opět publikoval*
22.06.2022 23:31:22 | šerý