Pro vílu

Anotace: Existují víly? Já v ně věřím. Tahle nemá jméno a není z tohoto světa.

Jedné noci,
sen se mi zdál
o louce plné kvítí.

Tam, uprostřed noci,
jsem spatřila
tajemství lidského žití...

Stála tam dívka
jak zjevení krásy,
já jista jsem si byla,
to není člověk
pln hříchů svých,
to nevinná je víla...

V šatech bělejších
než padlý sníh
oděna,
byla to překrásná
vzpomínka
bezcenná?

Růž měla ve tvářích,
očima velkýma
smutně se dívala,
v rukách držela
kytičku sněženek,
jednu mi podala.

V mých dlaních však
uvadla hned,
tak, jak mé přežívání...

Jejím jen pohledem
rozkvetla zas
a došlo na svítání.

Kdo byla ta dívka,
ten zázrak,
nebyl běžný...

Byla to živá bytost,
byla květ lásky
tak něžný?