Anotace: a nebo to bylo naopak...
Nevím kým jsi mi tenkrát byl
Zda mužem či ženou bratrem, sestrou, dítětem, milencem neb knězem mým ...
Nevím
Vím jen, že jsi mne zabil
Teď přišel jsi znovu
život mi dát
Ne, nechci se ptát
proč souzeno nebylo nám znovu blízko stát
Jen poznat se
Snít
Nikdy jsi mě nevzal za ruku
a přesto jsi ji ved
Dal si mi život
hlavu
hlavou jsi mi plet
Nebylo nám dáno znovu spolu žít
Musel jsi se tedy "zabít"
Skoro jsi mě tím zabil...
.....skoro......víš,jak to s ním je......jde se dál,on patří do jiného světa......Ji.
13.02.2018 19:35:32 | jitoush
vůbec nevím Jituš...vím jen , že nic nevím...jen žasnu nad božstvím ukrytém v nás ženách i mužích...je to vlastně fascinace, když je můžu pozorovat při sportu, v životě jaké úsilí dokáží vyvinout ke zničení nepřítele, jak dokáží zaštítit, budovat, jakou mají sílu...hravost, i něhu zároveň ...neznám ani co vše je skryto pod pojmem láska, jen žasnu kam až může dosahovat, jak může být povznášející, tvořivá i zdrcující, (jako úder na solar)...to mi připomíná krásného černého carevice Alexeje, který mi říká:dáme sparing? (v boxu), jsem něžný a pak mi dal něžně pecku do břicha a bylo :)))...dostal taky po ohryzku dál jsem nedosáhla :)))
A nejde přec o to kdo je vrah, možná to bylo naopak ;)
14.02.2018 10:22:10 | Malá mořská víla
Tohle je tedy drsné
12.02.2018 20:53:51 | Ragnell
samsaro-řetěz našich životů z nepříliš vábného pohledu připomíná tasmnici v řiti Věčnosti...jeden její článek šťastne uhyne, dva dopučí :-( :-D*
12.02.2018 16:25:17 | Frr
ano to je má stěžejní otázka...otázka života a smrti...je vše jen jeden platný pokus, nebo jsem zacykleni v řetězu prdelních tasemnic???
s jedním karmickým příběhem se vypořádáš a další dva si při tom přivodíš???
Jiří mám ráda inteligentní muže...fascinují mne...jak to tedy vlastně je???
Nebo žijeme jen v rozmezí své vlastní víry? Pustí mne to jen tam pokud věřím, co si vlastně dokážu připustit? Pak umělci s fantazií a bývají to zvláště muži, dosahují vesmírně nejdál :)
P.S. tím vlastně Ty nikdy nemůžeš být sám...
14.02.2018 10:32:58 | Malá mořská víla
ač to není moje báseň a neměla bych do toho nic, musím ti dát plně za pravdu!
12.02.2018 20:25:44 | Laika
Laiko, má milá jsem ráda , že tě znám :***
díky, že jsi se přidala k myšlence :)
14.02.2018 10:34:23 | Malá mořská víla
někdy nás život dovede tam, kde jej odevzdáme za své přátelé, tím se může otevřít cesta k bezpodmínečné lásce, odpuštění.K nastavení druhé tváře.K životu v plnoSTi ... úsměv.z
12.02.2018 12:43:12 | zdenka
naprostá dokonalost, bezpodmínečná láska...jak málo ji ještě umím žít :)
děkuji Zdeničko milá, za tvůj příklad v životě i tvorbě...posilám pusenky
14.02.2018 10:36:09 | Malá mořská víla
Taky se mi občas zdá, že mne pomalu zabíjí...lidi a věci kolem. proto jsem moc ráda četla...**ST**
12.02.2018 12:19:04 | Anděl
budeme to my sami Anděli, jak moc a co si vlastně připustíme, že nás zabíjí
ducha a duši v nás přece nelze zabít, zmrzačit duši, to ano, ale zabít..? nelze
14.02.2018 10:38:17 | Malá mořská víla