o podivínovi
o podivínovi
podivín
vzal si do hlavy
že je anděl
a chtěl se podívat
jak to chodí v nebi
na půdě mezi harampádím
vyhrabal zaprášený „Jákobův žebřík“
a jal se po něm šplhati
po chvíli–nešťastník-pohlédl dolů
...to neměl dělat...
zatočila se mu hlva...
...na místě kam dopad
ze země posléz vyrost zakrslý„Býčí dub“
v jeho větvích ještě do nedávna
hnízdila pronásledovaná Harpyje..
*
Komentáře (12)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
... a to bys chtěl být ještě tvořivější? Aby už se z Tebe nezačalo kouřit:D ... Ráda jsem se zastavila u tohoto spečetěného podivínova osudu :)
13.06.2023 19:07:35 | Peregrini
Balady jsou vždy truchlivé a podívín si myslí, že je andělem. Ale jakmile opřeš žebřík o nevyzpytatelný mrak...
Tak snad alespoň ten "býčí dub" jak memento existuje a Harpyje, někde neskončila na zahradním grillu.
Tvé verše mě fakt baví*
13.06.2023 01:16:47 | šerý
..žebřík dávno skončil v kamnech..s nebohou harpyjí už je taky ěmen..bohužel..truchlivý konec truchlivé "balady"...
12.06.2023 23:39:42 | Frr
To je tedy tajemně žebříkovitá báseň. Táži se: kam se odstěhovala Harpyje a co se stalo se žebříkem? :-)
12.06.2023 23:36:06 | kozorožka
žebřík spálen následující tuhé zimy v kamnech a chudáka převzácnou Harpyji ulovili lační ornitologové-vycpali jí... a šup s ní na významné místo ptako-ještěřích reliktů.... /smutek/.. :-D*
13.06.2023 09:01:42 | Frr