Smrtka

Na baru sedí sama smrt,
v jedné ruce sklenku vína,
když připíjela na;
Válku, chudobu a hlad!

Pak pozvedla druhou ruku,
koukla na čas,
že nastala její hodina
a trochu trápila jí kocovina.

Protože oslavuje každý den,
smrt je stále - žádná novina,
ale čekala tu na klienta,
jehož trápila rakovina.

A tak smrt pije dále,
dokud nevypije poslední sud vína
a na Zemi nezbude už,
ani poslední žena a muž.