Den o kterém sním

Je jeden den o kterém po nocích sním,
Slunce svítilo a tráva voněla probuzením.

Bylo lehce oblačno, den jako každý jiný
a přeci na něj nemohu zapomenout,
když vzpomenu si na toho dne činy,
chce se mi znovu utéct a plout.
Zpět do dne, kdy vítr hladil do vlasů
a město bylo ztichlé životem.
Ten nevšední klid vedl k úžasu.
Až znovu příjde, my už tu nebudem.

Byl to den, kdy lidé pochopili,
že všechno zlé je k ničemu.
Čas ale dál hrál svoji melodii
stejným rytmem systému.
Lidé se nezastavili, to srdce ztichla úžasem,
byla omámena procitnutím.
Vzduch chutnal po medu a voda ranním snem
a město žilo žitím.
To ráno, kdy lidé přestali lhát
a začali milovat zvuk kroků na tomto světě,
zjistilo se, že nejde vážně brát
nic trpkého na této planetě.
Lidé přestali naříkat, že štěstí není kamarád
a začali být rádi, že mohou vůbec naříkat.

Když vzpomenu si na toho dne činy,
chce se mi znovu utéct a plout.
Bylo lehce oblačno, den jako každý jiný
a přeci na něj nemohu zapomenout.
Dlunce svítilo a tráva voněla probuzením
ve dni o kterém po nocích sním.