ŽIVOT JAKO (VRCHOLOVÝ) SPORT

Každé (jedno) vítězství se platí smutkem (mnoha) poražených. Na první pohled to není rovnice, i kdyby byla - jenom žalostná. Nejvíc to deformuje děti, jak by ne, vždyť my rodiče se s nimi radujeme, když jim to vyjde...
(Už zase budu, příteli Amonasře, mít o čm přemýšlet před spaním ...)

09.05.2014 21:22:30 | Pamína

Raději mám v životě situace, kdy vyhrávají (skoro) všichni - často je nám bezohlednými predátory vnucován ten jejich pohled na podobu úspěchu, který však považuju spíš za prohru všech, i těch bláhových zdánlivých (dočasných) vítězů... ;-)

10.05.2014 12:49:00 | Amonasr

Jéé, to je dokonalý scénář! Všichni jsou vítězi! Báječná představa. To by panečku bylo olympijských medailí, Oscarů, Thálií, Nobelů... třeba k tomu ještě lidstvo dospěje, milý Amonasře, ale napřed by se museli lidé jako Ty stát těmi predátory a zavést to hlava nehlava:-)

11.05.2014 15:31:20 | Pamína

:-D Nenech se mýlit, i já dokážu být v případě nutnosti predátorem, ale strašně mě to neba... ;-) Někdy si vyčítám, že klamu tělem, a když mě někdo špatně zaškatulkuje a doplatí na to ve své chybně vykalkulované agresivitě, připadám si pak provinile... :-D Ale čisté duše jako Ty se ničeho bát z mé strany nemusí... P.S. Kromě poslední věty to prosím neber doslova, je to jen taková "literatura"... :-)

11.05.2014 15:42:11 | Amonasr

Pokud si zvolit mohu, volím nic...
A přesto domnívám se,
že zvolila jsem to,
co poskytne mi milionkrát víc...

22.02.2014 21:58:51 | Jana B.

Hezky :-) Děkuju za bezva příspěvek :-)

22.02.2014 22:59:02 | Amonasr

....Myslím si,že těch,co nepojímají život jako nějaký závod,jako kolbiště,
kde vyhrává ten silnější,kde je výkon nade vše,je možná víc než si dovedeme
představit.Těch "jiných"přibývá,ale jsou často schovaní za mediální
"stěnu"toho,co se ukazuje.Vidím kolem sebe docela dost lidí,co se rozvíjejí
jinak,snaží se nenechat se zatlačit do té výkonostní formy.Žijí obyčejný,
ale ohleduplný život nebo se aspoň snaží.Sama vím,že to není jednoduché
uhájit si jiný pohled na věc a začíná to ve škole.Až bude škola v duchu
spolupráce a touhy po poznání,přípravou pro opravdový život a ne závod o 1.místo a někdy boj o přežití se snůškou občas naprostých zbytečností,tak
se to projeví i dál......Ji.

22.02.2014 19:42:32 | jitoush

Mluvíš mi z duše - moc pěkně jsi to téma rozvinula, děkuji :-)

22.02.2014 20:12:11 | Amonasr

Obraz dnešní doby a často to neplatí jen ve sportu. Jsme příliš konzumně a hmotně nastaveni, už dětem říkáme, že jen vítězům přeje štěstí. Všimla jsem si, že dost lidí od takto nastavené společnosti utíká. Hledají klid ve filosofiích jiných kultur, nebo v samotné podstatě lidství, či v prosté přírodě. Mě samotné je mezi takovými lidmi mnohem líp. ST :O)

22.02.2014 12:09:48 | Tichá meluzína

Proto si tak rozumíme... :-) Snad jen dovětek na vysvětlenou - ještě sem po půlnoci zavěsím volně navazující text ŽIVOT JAKO HUDBA. Hudbu i sport jsem použil jen jako metaforu pro dva odlišné přístupy k životu jako takovému. Myslím si, že i přesto, že nežijeme z tohoto pohledu v "hudební", ale ve "sportovní" době, může si každý z nás stejně vybrat, zda se přikloní k principu "pár vítězů - mnoho poražených" anebo chce být jedním z hráčů velkého orchestru pro radost svou i těch druhých... Třeba jako Ty... ;-)

22.02.2014 13:04:35 | Amonasr

Žijem v době predátorů.
.. a je to i ve sportu..kolem se točí prachy a prachy řídí svět ..a svět se podřizuje prachům

22.02.2014 11:09:10 | xoxoxo

Stručně, jasně, výstižně... ;-)

22.02.2014 11:23:47 | Amonasr