ŽIVOT JAKO HUDBA
ŽIVOT JAKO HUDBA
Anotace: Hudba povznáší. Volně patří k předchozí básni ŽIVOT JAKO (VRCHOLOVÝ) SPORT coby jakýsi antipod v přístupu k životu.
ŽIVOT JAKO HUDBA
dřina jak na kostele
léta zrání broušení lakování
než staneš se nástrojem
bez falešných tónů
krásný zvuk nestačí
když neladíš s ostatními
přidej pokoru
smysl pro týmovou souhru
nebýt slyšen málo
nebýt slyšen moc
technika není všechno
nad ní je radost ze hry
své i těch druhých
hvězdný sólista
v mizerném orchestru nevynikne
také on potřebuje
skvělé spoluhráče
radost se nedělí
ale sčítá
i s publikem
hrát před prázdným sálem
nikoho nebaví
úspěch je společný
bez rozdílu barvy pleti
bez arogance
bez uplácení
talent si žádný kmotr nekoupí
ani za všechny prachy světa
kdo srdce má hluché
zůstane navždy ubohým šumařem
třebas ve zlatém fraku
posetém diamanty
všem leda tak pro smích
špatný klaun
Praha, 22.2.2014
http://www.youtube.com/watch?v=kbJcQYVtZMo
Komentáře (23)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
....Když člověk sdílí ten prostor s ostatními,je fajn se navzájem učit
naslouchat,respektovat,že každý má svoji cestu.Není jednoduché ten
orchestr v té různosti nástrojů sladit,aby melodie lahodila uchu.
Různé nástroje,ale stejné noty......noty,ve vztazích takové"jednotky"
lidství.....pak možná člověk "neohluchne" a uslyší toho druhého jinak
a pak porozumí a respektuje.Není to jednoduché,stále se to učím.....Ji.
Obdivuji,jak umíš do svých děl zapracovávat vážná témata....Ji.
23.02.2014 15:57:01 | jitoush
Dobré, pěkná myšlenka s tím orchestrem...to se ti povedlo:-)
23.02.2014 08:28:05 | Robin Marnolli
Děkuji, Robine :-) Sice to není myšlenka nijak objevná, ale trošku jsem si pohrál s tím srovnáním hudba (umění, kultura) versus sport (viz anotace). A ne, že bych byl odpůrce sportování, jen ten nepoměr v tom, jak šíleně moc prachů se točí ve (vrcholovém) sportu a kolem něj a jak směšně málo jde do opravdové kultury, mě už dlouhá léta docela silně vytáčí. Ta hodnotová devastace celé populace se tak jen prohlubuje a mě může akorát "těšit", že mi komentáře u obou textů dávají snad za pravdu a že na Literu je tolik lidí, kteří mají oči otevřené. Možná proto se sem tak rád utíkám - tady se umí rozlišit skutečné hodnoty od těch pozlátkově pofiderních - mám na mysli nejen komentáře, ale i texty ostatních autorů :-)
23.02.2014 08:53:11 | Amonasr
:-))..máme co rozdáme..
23.02.2014 07:54:40 | isisleo
Co mi to pořád děláš - já se můžu upsat a Ty to vždycky shrneš do pár slov a je to prakticky totéž... ;-)) :-P
Díky - ve skutečnosti samozřejmě obdivuju Tvou schopnost jít k jádru věci a ještě ho pokaždé jinak nasvítit :-)
23.02.2014 08:41:55 | Amonasr
Krásné pokračování. K téhle verzi života utíkám raději než k té sportovní. Už proto, že ten sportovní styl znám z domova. Je tak nastavený můj bratr a 12 let byl ženatý s vrcholovou sportovkyní v cyklistice. Stejně jsou vedeny i mé neteře. Ke gymnastice, plavání, cyklistice a k soutěžení a zápolení vůbec, i když to v jádru ani jednu nebaví a jsou k tomu nuceny. Starší Klárku baví dramatický kroužek, hra na flétnu a keramika, a mladší Amálku flétnička. Ale razí se sport. Když přijedou domů na návštěvu, na víkend, bez mámy, táta má práci a hlídá babička, jsou pro změnu rády, že je nikdo do ničeho nenutí. Klidně zůstanou celý den v posteli. Je dost smutné, když se tak od mala formují už děti. Do šablon. Bez zřetele na to, co je opravdu baví.
23.02.2014 02:56:11 | Tichá meluzína
To je fajn, jak se umíš vždycky pěkně nad texty (nejen u mě) zamyslet a nacházet v nich rúzné zajímavé odrazy. To je pro každého autora velká radost, takováhle rezonance. Děkuju, Blanko :-)
23.02.2014 08:35:32 | Amonasr
Život je přece takový nedokončený obraz. Umělec ho zapomněl dokončit, a tak pokračuje pořád dál, i v životech našich dětí a jejich dětí a dětí jejich dětí............:O)
23.02.2014 09:02:57 | Tichá meluzína
bible v jednom přísloví říká: "Vychovej chlapce podle cesty, která je pro něho."
(a přitom nemálo rodičů to dělá právě stylem "vychovej děcko podle cesty, která je pro Tebe"...potom tím utrpí trochu vztahy v rodinách)
23.02.2014 08:30:14 | Robin Marnolli
Díky Robine. Čerpáš z velice moudré verze první knihy. V naší rodině jsou vztahy bohužel pokaženy docela dost. Až tak, že jsem ráda, že žiju s tou svojí rodinou 35 km daleko. A jsem ve věku, kdy mi domov fakt chybí, ale nepřenesu se přes to riziko. Co se týká mých vlastních dětí, tak ta tebou uvedená myšlenka se mi moc líbí. Zdravím a přeji příjemnou Neděli. :O)
23.02.2014 08:59:52 | Tichá meluzína
Já si na tu Bibli budu muset někdy ten čas vyšetřit - tohle je moudré :-) A už mlčím, abych tu nesebral prostor k reakci Blance... ;-)
23.02.2014 08:55:33 | Amonasr
SAkvělá, filosoficky laděná báseň v próze, vtipně nasekaná do logických odstavců vypadajících jako sloky. V závěru bych vypustil slovo cirkusový (špatný clown).
23.02.2014 00:21:56 | aravara