Anotace: V posthumánní době se skutečné city a soucit s druhými nenosí - leda tak jako marketingová póza dobrá pro PR. Kolik lidí považuje cynický postoj k životu a pohrdání slabšími v honbě za vlastním úspěchem za přednost či dokonce společenskou normu…?
NAD VĚCÍ
vždy nad věcí
bez sentimentu
bez lítosti
bez lásky
co s haraburdím
na cestě k úspěchu
jak opojný je let
na křídlech cizí závisti
pak jedna blbá cévka
absurdní konec pokeru
poslední cinklou kartu
už nemám v rukou já
jakési klubko hadů
mě k tomu v břiše svírá
z čeho ta podivná úzkost...
...co když ta věc
nad kterou jsem vždy byl
byl život sám
Praha, 31.3.2014
http://www.youtube.com/watch?v=3Drtz5VyATA
Amonastře, příteli milý, Ty kladeš tak, ale tak znepokojivé otázky ... dneska fakt nejsem nad věcí. Tvoje řádky jsou prostě burcující a nutí mě k uvědomění... čeho ale? Hromady věcí, musím je všechny najít...děkuju!
05.05.2014 21:13:10 | Pamína
A já, milá přítelkyně Pamíno, Ti zase děkuju za takovéto vnímání tématu - sice už bych od Tebe nic jiného, než hluboce empatický vhled, ani neočekával, ale stejně to neberu jako samozřejmost :-)
06.05.2014 09:46:22 | Amonasr
já něco zažila...jen malou katastrofu, pak něco změnila, životní strofu
a šla dál, trošku jiná a přesto obohacená...haraburdí zůstalo za mnou, ale jen to lidské
03.04.2014 10:12:38 | básněnka
:-) vybízí to až k tanci… když promneš si oči …objevíš novou, hezčí šanci …poté co něco končí… životem brouzdat dál s elegancí… mám podobnou zkušenost, děkuji… ;-)
03.04.2014 10:56:18 | Amonasr