Anotace: ...
Prach
Jsme prachem
na cestách z udusané hlíny
V hodině poslední
si mnozí uvědomíme
marnost našeho konání
i to
kolik situací
jevů
bylo mimo naše chápání
přitom doslova obtékaly naše smysly
Jednou
Naše rozpukané rty
společně s posledním výdechem
opustí věta
jež zůstane
nepochopena
ach jak krásně odevzdaná...ST
08.09.2016 12:29:27 | maryshka
....ACH ... :-) ... :-) ... :-)
...
VELICE PRAVDIVÉ..
25.04.2016 00:20:12 | tvořilka
No, alespoň pro tuto chvíli jsi pochopen, Marty, a co je víc než tato chvíle?
Zraješ jak víno.
08.01.2016 09:57:57 | Pamína
Pamíno...
bytosti moudrá...
V básni myšleno, že v životě lidském je zrod a také poslední výdech při odcházení...
Děkuji za krásné ocenění...
08.01.2016 14:52:53 | kudlankaW
A já děkuji za laskavá slova, Marty.
Vždycky se musím smát, když zjistím, o čem vlastně autor psal. Tohle přesně mě na tom baví, že si každý za našimi slovy najde cosi rezonujícího s jeho nitrem a je mu fuk, o čem to vlastně původně mělo být. Jak už jednou napsal Amonasr: Čtením se totiž každá báseň změní.
Budiž pochváleno umění a poezie zvláště!
08.01.2016 20:19:31 | Pamína
Ano, laskavá Pamíno,
čtenář si najde svůj výklad.
Proto se ve starých filmech dotazovali profesoři žáků:
"Co tím chtěl básník říci?"
08.01.2016 20:21:39 | kudlankaW
hmm...parádní kousek Márty, je z ní cítit duše
07.01.2016 22:43:10 | Malá mořská víla
Jsem rad za Tvuj jemnocit.
08.01.2016 07:43:24 | kudlankaW
:-) a jak zvláštně se v nás snoubí se zálibou cítit... adrenalin ;-)
26.04.2016 13:13:14 | Malá mořská víla