NIKDY NEDOZNĚLÉ ZVOLÁNÍ
NIKDY NEDOZNĚLÉ ZVOLÁNÍ
Anotace: @&@
NIKDY NEDOZNĚLÉ ZVOLÁNÍ
Bože můj
Bože můj
proč jsi mě opustil?
zvolání
co ani v nejtišším tichu nikdy nedozní
nepřehluší je žádné decibely
žaluje ze všech vyhasínajících očí
bez viny zadávených tvorů
trčí jak marné memento slepcům
z rozpukaných půd
úpí z pahýlů pařezů
bezohledně stínaných stromů
vyhřezává mlčky pod čarou svědomí
nabubřelých statí
oslavujících vítěze bez pokory a slitování
nevěřím těm
které někdy neopustil Bůh
co můžou vědět o životě
o pravdě
o lásce
o sobě
o těch druhých
když sami nekrvácí z ran
při sebeobětování Boha
v jeho nezměrné bolesti
z každého dalšího opouštění
Praha, 18.6.2017
https://www.youtube.com/watch?v=lPp79X36c68
Komentáře (26)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
silné...
nejsem věřící v Boha takhle... věřím, něčemu věřím a upřimně nevím jestli je to Bůh či ne... v něco ano...
asi to zní bláznivě, věřím v anděly... věřím... věřím v karmu, ale asi po svém... věřím v Boží mlýny...
a právě já jsem ta, které nevěříš... :-) hlásím se k tomu...
pro mě nás ten anděl strážný neopouští... je s námi pořád... nemůžeme ho ztratit nikdy... ať už děláme co děláme... ale v mé víře, je ještě to, co za naše chování dostáváme... - myslím to v tom trochu negativním... či jak to říct...v práci mám uklízečku, je to paní zloduch, cíleně ubližuje lidem v práci... mně neudělá nic dobrýho, mojí mamce ubližovala a tak jsem jednoho dne jí dala hranice... rozpoutala jsem tím trochu peklo, protože je starší než já a mamka mi tvrdila, že ji musím mít v úctě, což ani náhodou :-) řekla jsem ji to neagresivně, nekřičela jsem, ale rázně... koukala... myslím,že je sama, děti na ní kašlou, nikoho nemá... je sama, snad to je to, co dostala za to, co dělá... ale anděla dle mě jistě má :-)))
je zvláštní, před pár lety zemřel u nás mladej kluk, měl silnou cukrovku, staral se mi o počítač... byl to milej nenápadnej kluk, kolem třiceti let... ochotnej, měla jsem ho ráda, měl krásný oči a vůbec byl příjemnej... ráda jsem s ním spolupracovala... když zemřel, byli jsme všichni vykulení, ze dne na den... plakali jsme ... ona pronesla, že to není vůbec škoda, že takhle nemocnej neměl vůbec žít... málem jsem spadla na zem, když to pronesla... její slova, že všichni nemocní rakovinou by měli umřít do týdne mi dostalo, pracovala jsem na onkologii, žila jsem tuhle příšernou realitu s nimi a tahle osoba pronese tohle!!!! zvracela bych, když ji vidím, ale je ředitelkou mé místnosti v úklidu :-))))
nemám takovéhle lidi ráda... fakt ne... leč, nastavuje nejen mně zrcadlo... omlouvám se, víře asi moc nerozumím... :-)))
28.07.2017 00:00:03 | zelená víla
Neboj, věřím Ti :-) A sdílím s Tebou i Tvé přesvědčení, že všechno se nám vrací nebo jednou vrátí - dobré i zlé... :-)
31.07.2017 15:06:43 | Amonasr
Nečekaný dárek je nejkrásnější. Moc děkuju za tohle uchopení a katarzi - znovu se mi mění úhel pohledu ... Milý Amonasře, příteli.
21.06.2017 22:20:24 | Pamína
Milá Pamíno, však si dobře rozumíme - mám velkou radost z Tvého vnímání v hloubce ponoru, děkuji :-)
22.06.2017 11:27:07 | Amonasr
...Samiec tě pořád nepustil...fakt je dobrej a hodí se k tvým veršům...
20.06.2017 15:34:10 | Jort
:-) Jo, nějak mě jeho hudba chytla - mám radost, že Tě oslovuje taky a že vnímáš pozitivně i to spojení s mými texty, díky :-)
21.06.2017 12:46:21 | Amonasr
P.S...neví nic, ale vadí jim to?, nemají se lépe...
20.06.2017 09:37:03 | JSJ
Nevadí, naopak - "netrpí" žádnými pochybnostmi a jsou nejspíš sami se sebou nadmíru spokojeni ;-)) Jo, občas se nad tím taky zamýšlím, jestli jim to nemám třeba závidět, mnohdy na tyhle otázky narážím i v různých diskuzích - ale asi ne, musí to být přece děsná nuda být za všech okolností přesvědčen o své neochvějné neomylnosti. Nechtěl bych mít tak plochý život... :-)) Díky za zamyšlení :-)
20.06.2017 10:21:12 | Amonasr
Technická: Nemělo by tam být významově spíše slovo "nevěřím těm které NIKDY neopustil Bůh"? Jinak skvělé.
19.06.2017 19:28:37 | Lighter
:-) Čekal jsem, jestli na to někdo zareaguje, takže dík :-) No, uvažoval jsem nad tím, než jsem to zavěsil, a měl jsem i cukání to nahradit tím "nikdy", jenže mi tam nějak víc sedí to "někdy". Významově je to myslím stejné, i když čeština si libuje ve dvou záporech, které se (nelogicky) vzájemně neruší a jsme tím odkojení, ani nám to nepřijde - v angličtine by se třeba vzájemně vyrušily a došlo by při otrockém překladu k nedorozumění. Pocitově mi ale to "někdy" zní jaksi méně kategoricky, obsahuje v sobě snad i možnost opakování - někoho Bůh opustí i víckrát, než jen jednou... Asi tak, líp to vysvětlit neumím - prostě mi to tam zní líp a není možná ani na škodu, když se u toho někdo na chvíli zastaví a zadumá, jako třeba Ty ;-) Díky za přijetí :-)
20.06.2017 10:11:46 | Amonasr
Víc záporů v češtině je prostě jen pro větší zdůraznění, mě by se tam naopak více pocitově líbilo "nikdy", protože by to ukazovalo na nezkušenost až naivitu toho, kdo žádnou takovou situací, kdy ho "opustil Bůh", ještě neprošel a nepoučil se z ní. Nemá odstup ani pokoru z toho plynoucí. O tom i dál v tom textu píšeš. Dobře, je to tvé dílo, už mlčím. Díky za možnost zapřemýšlení. :-)
20.06.2017 12:38:47 | Lighter
Ano, tak to své sdělení vnímám i já - naprosto si rozumíme :-) Kdybys byl můj editor, rozhodně bych se Tvému požadavku na tuto drobnou korekturu nijak vehementně nevzpěčoval a celkem uchotně bych ustoupil... ;-))
20.06.2017 13:54:38 | Amonasr