PROMĚNA
PROMĚNA
Anotace: @&@
PROMĚNA
když jsem byl malý
občas jsem si představoval
jak by byl svět krásný a spravedlivý
kdyby ho neměli na povel dospělí
ale děti
dnes mě podobná představa spíš děsí
jenom nevím
zda jsem se tak změnil já
nebo děti
Praha, 25.12.2017
https://www.youtube.com/watch?v=uBF6TI_Ykjg
Komentáře (34)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk
Řekla bych, že od dob našeho dětství se změnilo všechno... Snad jenom láska a moudrost jsou setrvale stabilní.
Pěkná sevřená forma... ST!
31.12.2017 12:00:12 | Pamína
:-) Pokud si láska a moudrost zachovají svou stabilitu i nadále, nemáme se snad čeho bát ;-) Děkuji za milou reflexi, Pamíno :-)
31.12.2017 14:54:27 | Amonasr
kdyby děti jako fakt ty prťata, tak by byl báječnej, myslím... byl by bezelstnej, barevnej, sladkej, hlučnej, protože by zpíval, bolel by od zubů a škrábanců, mazlivej, špinavej, mokrej,...
zamilovala jsem si práci s prťatama, jsou to malí človíčci, co také dokáží prohnat kulku tělem, v uvozovkách, ale jen jako, za minutu o tom neví... ale hlavně to není zákeřnost, je to gesto, kterým se brání, není v tom promyšlenost... a to je to geniální na tom všem... :-)
27.12.2017 22:54:31 | zelená víla
...zapeklitá otázka...jak by asi odpověděl pedofil?...:)
27.12.2017 10:47:07 | Jort
...pokud jsou děti kruté,tak proto,že to "nasály"od dospělých.....
......v ranném věku je nápodoba ten hlavní zdroj všeho ve výchově....
.....děti vše nasávají ze svého okolí,a tak nasají i to zlé,pokud
to mají kolem sebe.......samozřejmě,někdy něco čeká "zapouzdřené"
uvnitř a přijde spouštěč.......ale prostě násilí plodí zase jen násilí
......to fyzické i duševní...........zdravé prostředí doma je ten
nejlepší vklad.Vždy obdivuji ty osobnosti,které se dokázali
určitou vnitřní silou vymanit z něčeho "těžkého",co je doma obklopovalo
......Ji.
26.12.2017 23:41:35 | jitoush
Díky za pěknou reflexi, Jitko... Také obdivuju ty, kteří se dokázali z těžkého prostředí vymanit - a často jsou to ti, kteří ty zhýčkané výrazně předčí... Život je plný paradoxů, naštěstí v něm nic není předem definitivně nalajnované a o to je zajímavější... :-)
27.12.2017 17:03:12 | Amonasr
Čau Ámo(si)... tak s tým mám bohaté skúsenosti. Zrkadlenie funguje tak geniálne s desaťročným dieťaťom až to hučí.Ja len POMYSLÍM na únavu a on zívne (!)
26.12.2017 23:03:55 | maryshka008
Jako dítě jsem měla představu, že jsem poslední na prázdným světě, každej den jsem putovala do jiného domu či bytu, změnila jsem se a nebo jsem stále dítě? :-)
26.12.2017 21:01:16 | básněnka
Tvé básně jsou nejspíš krásným návratem do vysněného dětského světa, který mezitím dospěl, Ivano... ;-))
26.12.2017 21:10:52 | Amonasr
Taky si toho všímám, o to ostřeji, že mám postiženého vnuka. Ale taky bývalého kolegu, jako malému klukovi mu doma sestrojená řezačka kopřiv doslova umlela ruku. Užil si své, s dětmi, že, byl pro ně mrzák. Odrazilo se to v celém jeho dalším životě. Děti...
26.12.2017 15:06:55 | Philogyny1
K tomu těžko něco dodat, Phil... Některé děti umí být hodně kruté a sobecké, ale tak to asi bylo nejspíš vždycky... Jen se mi možná v dětství zdáli o cosi krutější a sobečtější někteří dospělí, když jsem si myslel, že bychom to jako děti uměly líp. To se možná nemění ani dnes - nebo snad ano...? ;-)
26.12.2017 21:08:10 | Amonasr
https://www.liter.cz/basne-zivot-799833-cist
26.12.2017 15:04:26 | bogen
Jo, vidíme to asi podobně, bogene... :-)) I když Ty s mládeží pracuješ, takže u Tebe se to má i o co opřít... ;-)
26.12.2017 21:03:30 | Amonasr
Pohled na svět člověk změní během svého života několikrát. Děti se učí podvodu, zlodějen a nepřátelství od dospělých a dospělí to viděli zase u předešlých dospělých. Jen se to neustále násobí a je toho čím dál víc. Je samozřejmě mnoho těch, kteří s davem jít nechtějí, ale většinou i je samotné alespoň okrajově dav pohltí. Je pravda, že dospělí vidí věci někdy příliš složitě a od dětí se mohou v určitých oblastech učit. :-)
26.12.2017 13:58:43 | Kubíno
Ano, Kubíno, tak nějak to asi bude... Co možná dospělí předávají dětem ale nejintenzivněji, je dle mého prvního rychlého nástřelu (nikdy jsem nad tím vlastně dosud nepřemýšlel) pokrytectví a přetvářka. Ale možná k přežití lidstva je něco takového i nutné, ať to zní třeba sebeblběji, když se tak nad tím letmo zamýšlím... Umíš si představit, jak by to s námi zamávalo, kdyby nám kdekdo na potkání říkal do očí, co si o nás doopravdy myslí? A nejen o nás. Dobře je ta šílená Sodoma a Gomora zřetelná v anonymních diskuzích na sociálních sítích - ne, v něčem takovém bych skutečně žít nechtěl... Holt svět je docela složitý a pohled na obnaženou pravdu nemusí být někdy vůbec snesitelný... ;-)) Díky, že jsi podnítil další mou reflexi... :-)
26.12.2017 21:01:44 | Amonasr
Mám rád tahle lehce filosofická témata, ačkoliv to spíše směřuje ke Psychologii, ale souhlasím. Rozhodně, kdyby si lidé na potkání říkali do očí, co si jeden o druhém myslíme, nedopadlo by to dobře. :-D
O to víc se dívám lidem do očí, když s nimi hovořím, protože se v nich snažím učit číst upřímné nebo skryté úmysly :-).
27.12.2017 23:27:36 | Kubíno
Ami - myslím, že obojí. Při nedávné kalamitě, kdy tu nešel tři dny elekrický proud, najednou děti nevěděly, co dělat...a rodiče měli plné ruce práce aby je zabavili. Bez internetu, bez tabletu, bez televize...víš, co si říkám? Jaké jsme měli krásné dětství. Pro to naše krásné dětství nerozumíme nynějšímu...mimochodem - oči dětí v písni mne pořádně vyděsily...
26.12.2017 13:56:12 | Anděl
Díky za zamyšlení i za příklady ze života, Anděli. Jj, své dětství, hlavně to společné dovádění a všelijaká dobrodružství s kamarády po venku, bych asi skutečně za to současné herněkonzolové, internetové apod. nevyměnil. Ale to by nám ty současné děti stejně neuvěřily, když to nemají šanci poznat, jaká to byla paráda. Třeba zase ony budou s nostalgií vzpomínat na své internetové chaty a sociální sítě, bůhví, co čeká jejich vlastní děti... Určitě něco, co si samy dnes ani neumí představit, jako jsme my vůbec netušili, co může být nějaký internet - vlastně jsme vyrůstali v podstatě ještě v pravěku... :-)) Hlavně, aby se ty příští děti nedožily skutečného návratu do pravěku... ;-)
26.12.2017 20:49:18 | Amonasr
No...pravěk...něco to do sebe mělo. základní lidské potřeby - hlavně asi jídlo, lov mamutů, a jiných běhajících pochutin - a boj mezi tlupami. patriarchát a matriarchát....teď ani nevím, co bylo dřív. každopádně, ženy to neměly lehké. už jen proto, že byly vláčeny za vlasy do příbytků mužů. při dnešních hypermarketech...nevím, zda některé ženy by o vlasy nepřišly hned po prvním metru...
27.12.2017 06:44:33 | Anděl
Milý Ami. Změnil ses ty. Začal jsi uvažovat jako dospělý a to je někdy škoda. Ale krásně napsáno. ST*
26.12.2017 13:54:24 | Šípková Růženka
:-) Děkuji za hezkou reflexi, Šípková Růženko... :-) Že jsem se asi změnil, na tom něco bude, i když se říká, že od tří let věku už se člověk v podstatě nemění, a na tom taky asi něco bude... ;-)) Možná jsem trochu dospěle uvažoval už jako dítě, ale každopádně se dost často chovám jako puberťák i v seniorském věku, a v tom už se asi nezměním. Každopádně jako dospělí jsme možná o něco vypočítavější a pragmatičtější, ale dětskou rafinovanost bych taky moc nepodceňoval. Ovšem například v úpřímnosti své dětství už asi nikdy nedoženeme. Nedávno přítelův asi čtyřletý synovec, když byl s rodiči v restauraci, na číšníkův dotaz, co si dají, spontánně vyhrkl,že chleba s máslem. Měl na něj prostě chuť, ale vyvolalo to velké haló a rodiče málem zalezli pod stůl. Nakonec si ale stejně musel dát něco jiného, dětská přímočarost mu nebyla nic platná. Možná v té restauraci chleba ani máslo prostě neměli... :-))
26.12.2017 20:39:45 | Amonasr
Ano, je pravda, že muži dokážou spíše zůstat nezměněni. Znám spoustu starších mužů, kteří zůstali puberťáky. My ženy často díky dětem přemyslíme nějak moc dospěle a neumíme prostě zdravě dětsky blbnout. Jak bychom na veřejnosti vypadaly a jak by nám to slušelo. Ale na staří taky dospějeme do dětských bláznivých let.
26.12.2017 21:02:15 | Šípková Růženka