Anotace: ...jak uplývá čas...
*
Přibývá chvil
na prahu nocí
než tma ztratí svou průzračnost
Kdy
vracím se životem zpátky
k těm které zasáh‘
můj kámen
Dívávám se jejich očima
a zraky diváků
za skly
za klíčovou dírkou
až dnes vnímám a s nevolí
lepkavý hnus toho
a nepomáhá mnoho
že i mne modřin pár bolí
a tak jsem rád že
obrazy smaže
noc
když zhoustne sny
v nichž sedím nahý jak neštěstí
na klozetu
uprostřed náměstí
....nahý v trní.....to jsou ty naše sebereflexe.....no prostě
nastavená zrcadla.......Ji./úsměv/.....a odpuštění sobě i druhým...
04.01.2019 19:18:05 | jitoush