všechno už tu jednou bude

čas vysmívá se pravítku
vždyť ono samo
je v něm ponořené

a když se chytíš
za vlasy rukou
a táhneš
nevytáhneš se nahoru

nalajnované dny v kalendáři
se rozlévají
vínem z budoucích hroznů

a zbývá průvan

(průvan ze zítřka,
dveře jsou totiž otevřeny
a zítra je chladno)

snad se nerozpadnu
v přílišné synarchii
než dojdu k prameni

jízdní řád
a jízdní chaos
se stále mění...

dneska asi nejsem básník.