Očekává se od noci

že bude temná jako káva
sténat citem
Co očekává noc
opuštěná svitem ?

Písek se sype do písku
století přibývají
Víš to je to tajemství
co chovám v lůně
Jako perlu svědomí mít
Báseň člověka z jeskyň k luně.

Jsou smutky a radosti
větší než my
a strach jenž nás překročí
blesky svezou se po napnuté
struně
Pojď ke mně blíž a
pohlédni do očí
Políbit jitro
Předstihnout slzu
zítra chci umět..

Za bouří a za sucha
tulí se milenci pod deštníky
předávájí si džbánek vody
vědět tak dříve
ďábla bych vykuchal
sbalil svá minulá díky
na slunce rozepsal ódy.

V objetí
končí podzimní básně
začíná letní verš
Vědomí
jako perlu mít
a druhého
který se pro ni
potopí
pod útes
denně.
.
.