Anotace: Hérakleitos pozorující proudy řek...
Jemný vítr nese verší plný hlas
křehké kapky deště skrývají mužský pláč
aby břímě osudu neslo se o nádech snáz
i po cestách strmých, poněvadž;
vydat se s tváří v dlaních na skaliska bos
jen pro pohled na rozkvetlé údolí prastarých rad
tam, kde z břehu pozoruje proudy řek osamělý Hérakleitos
a smutek i žal chodí za úsvitu spát
Každý poutník jednou nalezne svůj mělký brod
zchladí si v něm rány dnešní i ty dávné
a krásy hladin začne vnímat nad i pod
neboť právě po tom jeho duše skutečně prahne
Vydat se s tváří v dlaních na skaliska bos ... mi připomnělo scénu z islandskeho filmu Hluboko, kde rybář přežil ztroskotání v ledovém moři. Stal se tak nechtěně objektem zkoumání a obdivu, a přestože jeho duše po tomto "celebritovani" jistě neprahla, moře nepřestal milovat. Libí se mi tvůj Poutník.
03.10.2020 23:19:37 | Vivien