Budoucí zítřky

Budoucí zítřky,
v každém najdou,
to odhalené poselství.

Tajuplnost tkví,
v zatajených přání,
popřávajíc lahod,
svíčkou,
lahodící pomezí.

Listonoš listuje,
mezi řádky,
a doručí dopisy po dopisech,
v obratech výslovních.

Kdo čte,
ten věšťí z koule křišťálů,
vědění po kázání.

Jak Kamzík horský,
co horami sviští,
do terénů zahnutě,
na strmých tknutí.

Lomcuje to,
ve vibracích Senzibila,
přítomným shlukem,
bavln vlnících,
i nitek nyancí.

Ty počátky po zpátku,
vzepřou nemožné,
a zapřou mnoho časů,
který po částech,
jas rozčtvrtí.

Vzácné až pravzácné,
co bude a jak,
kam to dojde,
ve váze na váze,
porcelánů skleněných,
do novin tisků,
tiskem potisků.

Budoucnost budí,
v obydlí nejistotu,
kde jistě objeví,
Posla geometrických výtvorů,
tvorem skládaček,
a domin utvářejících.

Listujme v onom poselství,
symbolika i významy,
kde dvojí holubice,
letkami archetypální,
archaicky zašlou,
to zašlé vyzrání,
vypravěčem posvátným.

Křti a pokřtíš význámné,
tím záznamem,
zračících závazků,
výsostným zázrakem.

A papír v obyčeji,
dojde a nabude posláním...