Na talíři

Na talíři plavou písmenka,
kde ze dna nabírám lžicí,
křížovkářské slova,
od myšlení shora.

Hlava mi nebere,
hlavou se ztrácím,
ve zhuštění avíz.

Zkouším prolomit vědomé,
v té nevědomosti,
a hlavolam hádánkou rozluštit.

Polévku míchám,
naběračkou odtajňuji a ptám se,
kdy to sním,
když chléb se rozmnělnil...

Po indiciích ani stopy,
kde převracím stopy,
na lišácké kroky,
krokem po kroku oháňkou,
v nápovědích, výpovědí.

Horké dělí studené,
a po studenu mozek nešrotí.

Sešrotoval ho kombajn,
motorem s přehřátí,
kde intelektuál umem nezabral.

Dvojité i trojité, školy vysoké,
nenavýšší stupnice,
do talířů, lžiček,
naskládaných rébusů i kliček.

Pomotaný mutuji a ze dna dumám,
ke hoře písmen,
co vypísmenkují slovo,
talířem naplavení a slovem hádaným,
co vyplavil kombajn,
a uhodl hádač.

Šrouboval, až zprovoznil i dojedl,
polévku abecední,
tou naběračkou,
co uzřela,
v prozření vychytralém.

Hlava pomazaná,
slovník zamazala,

ani slovo,
od slova...