SEBE FATA MORGANA
SEBE FATA MORGANA
Anotace: @&@
SEBE FATA MORGANA
vidíme svět kolem sebe
sebe sami ale ne
leda svůj obraz v zrcadle
sehraný pro sebepublikum před scénou
ne svoje věrné já
každý je v jádru jen tím kým je
mimo své vlastní hodnocení
(kdy se jen sám sobě být sebou zdá)
sebezření je mámivý odraz zrcadlení
fata morgana ve tvé mysli
vidíš ji a přece není
Praha, 10.12.2020
https://www.youtube.com/watch?v=3ou9J844io0
Komentáře (25)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
...Kdo jsem a kam kráčím.....snad ne do obrazu prázdnoty,ve které se mizí
beze stopy.......Ji.
14.12.2020 22:05:42 | jitoush
Řekni mi lásko
že to tak není
venku že sněží
čerti se žení
mě se to netýká
zrcadlo přehání
má lásko veliká
k nedomilování
řekni mi prosím tě
že to zrcadlo lže
Připomněl jsi mi, můj milý, šanson, který kdysi zpíval Pellar...
Sebezřením nevidíme sebe, sebe snad máme možnost zahlédnout jen ve vlídných očích milovaného člověka.
ST, sevřenější formy Ti moc sluší :-)
13.12.2020 18:51:44 | Pamína
...Pam...jsem se "vměstnala mezi vás,protože Tvá slova si "píši"do paměti.......krásně řečeno.....a Pepa je tak hezky vyvolal...jak "vyvolávač"blahodárného deště......Ji./úsměv/
14.12.2020 22:03:48 | jitoush
Milá Pamíno, Ty máš ale obdivuhodnou paměť - zírám, jaké asociace si dokážeš vybavit. Sice vím, kdo byl Rudolf Pellar, ale na žádnou jeho písničku už bych si dnes nevzpomněl, což je samozřejmě moje ostuda, zkusím si to alespoň vyhledat... ;-)
A s tím zahlédnutím sama sebe v očích milovaného člověka je to krásná poznámka... :-)
14.12.2020 10:43:36 | Amonasr
Tak..a teď už se do toho zrcadla nepodívám :D popadl mě strach
..docela se mi objevila
../asi už jsem trošku mimoň/omluva
..
jak by byla krásná scénka
..jak se strachem v očích se ráno člověk plazí k zrcadlu a pomaloučku
...si dodává odvahy
..aŽ se odváží a ze strany zrcadlo odkrývá kousek po kousku jeho tvář
..dech se mu úží
..tep stále rychleji tluče
...bledost je viditelná v tváři
..jako bílý mramor
..ach a to prozření
..jsem to vážně JÁ
..tak co teď s tím
..Bože ..co jsi mi to udělal:D
..ach..zkusím..zkusím
..ještě to dnes se sebou ..zkusím.
:D...a zkoušejme to den co den
..a nalaďme se úsměvem
...mějme se rádi..ať jsme jací JSME.
Musíme:))* *ST
..jestliže to mělo býti smutné
..tak se omlouvám.
Amonku přeji TI krásný víkend a úsměv každé ráno a po celý den
..sami před sebou stejně neutečem ;)*
pá Mám tě ráda
12.12.2020 13:53:44 | jenommarie
Milá Marie, má to být takové, jak si to vyloží každý čtenář sám ;-) Nicméně po ránu všechna zrcadla lžou - alespoň u mě doma určitě :-)) Ale možná za to může ještě rozespalý a neostrý zrak, abych jim třeba nekřivdil, když mi pokaždé ukazují kohosi nepřirozeně cizího, mně zcela neznámého :-D Prima víkend! :-)*
12.12.2020 16:15:43 | Amonasr
... hladím kamaráde ...
... krásnou duši tvou ...
12.12.2020 13:39:10 | Marcella
Pohlazení na duši se cení, v den sváteční i všední lehce změní :-) Hezký víkend, Marcello! :-)
12.12.2020 16:09:24 | Amonasr
Co se týče fyzična, tak je zrcadlo bohužel až kruté, věrně odráží tvář.
12.12.2020 10:55:30 | Donne
Na duši je ale naštěstí krátké - vnitřní krása dokáže na rozdíl od zrcadla i zázraky... :-)
12.12.2020 11:10:53 | Amonasr
Vidím Josefe, že jsi v mimořádné kondici, tvá zamyšlení v posledních dílech vyvolávají parádní komenty, čeříš. Já svou fata morganu občas šálim v kroměřížském obludariu :-)
11.12.2020 18:21:33 | Vivien
No, nevím, nevím Vivien, jestli jsem v kondici, ale už mi konečně polevil pracovní nápor, tak se můžu víc věnovat svým hobby a tudíž to tu trochu víc zase zapleveluju ;-)) Nevím úplně, co myslíš tím obludáriem, ale svou fatu morganu se průběžně snažíme ošálit asi všichni - nebo ona nás? No, nějak jsem se do toho asi zapletl... :-))
11.12.2020 18:47:37 | Amonasr
Trefné, že sebezapření. Líbí se mi Tvé poeticky ztvárněná lidská zamyšlení. Super do mozaiky Literu.
Já sám, mám v zcadle starnoucí kaz a tak se raději v něm nevzhlížím.
Také mám své pouště s ladnými křivkami dun. Naučil jsem se je milovat. A tak spíše "Amor fati."
11.12.2020 13:27:09 | šerý
Ano, člověk by měl mít sám sebe rád, aby mohl mít rád i ty druhé. A měl by se tak mít rád i s chybami a nedostatky, dokonce i s těmi, které si ani sám nepřipouští... ;-) Díky za další pěknou reakci, šerý :-)
11.12.2020 15:59:01 | Amonasr
Ne vždycky to tak je.POkud člověk chce a má někoho rád,změní se díky němu tak ,aby si vážil i sám sebe.
Jedná moje kamarádka se nenáviděla ,ale měla malého brasku,od začátku se o něj starala a pomáhala rodicum,z povinnosti,ale taky z Citu.
Rozhodně ho měla ráda.
11.12.2020 16:24:53 | Anii
Ne vždycky to tak je.POkud člověk chce a má někoho rád,změní se díky němu tak ,aby si vážil i sám sebe.
Jedná moje kamarádka se nenáviděla ,ale měla malého brasku,od začátku se o něj starala a pomáhala rodicum,z povinnosti,ale taky z Citu.
Rozhodně ho měla ráda.
11.12.2020 16:24:51 | Anii
Děkuji za reflexi :-) Jistě, celý ten text i mé komentáře nejsou žádným deklarováním zjevené pravdy, jde mi spíš o to, aby se čtenář nad tím zamyslel a když přispěje svým názorem či zkušeností do komentářů, jako teď i Ty, mám radost, že jsem to nepsal do větru. Ta problematika sebepřijetí, na kterou narážíš, je nesmírně složitá a nedá se odbýt několika větami. V psychice každého člověka je to asi jedna z klíčových věcí a pokud se s ní člověk nedokáže vyrovnat, může to končit i fatálně - mám s tím bohužel určité zkušenosti i ze svého bližšího okolí. Pokud se někdo tak či onak za něco nenávidí nebo se nedokáže smířit se svými danými limity, neznamená to samozřejmě, že nemůže mít nikoho jiného rád. Někdy bohužel až osudově, pokud není například jeho cit opětován v souladu s očekáváními. Ale to je jen malý příklad z mnoha...
11.12.2020 18:41:29 | Amonasr