Přede, dere

Přede, dere,
svatý osamocený vírou,

hlubinami,

nejhlubšího vyznání,
zdrávas díků,
modleme svěcením,
v pokoře živoucích,
nádobami hříchů člověka,
opičího přestrojení.


V nemoci žízníme po životě,
balvany v srdci přebolí,
vztahy nevztahy,
jsou zkouškou prazákladů,
přežije pochopené,
a vzchopí se.


Mluvme a sdílejme,
akvarelem řeďme ega,
netopýřích kusadel,

vlohy empatií,
taví přetavené rozmarnosti,

po záclonách řasících úchytů,

echolokacemi vyšívaného čeření.


Krasojízda,
oko jestřábí volá,
do zpovědí lastur,
perleťemi mlžů,

knoflíčkami změklého odkazu.


Stopy zavrávorání,
potopami nejsou,

jsou převozníkem,
mořeplavců vyhynutí,

kde trosečník prolomil,
své ledovce,

a zachránil nevyhnutelné,
břehami mrtvých sebezrcadlení,

vyhublých přesmyků,


probdělé očarovanosti.