Anotace: …
není nutné
ptát se
po smyslu
poštolka se také
neptá
když si staví hnízdo
ve tvém okně
prostě tam bylo místo
i kdybys sebevíc chtěl
nedohlédneš
velké zázraky
bývají blízko
že je snadno
i přehlédneš
všeho hmotného
jednou oželíš
nač vláčet s sebou
haraburdí a veteš
odpověď bývá klišé
nebo lež
láska se neptá
zda nebo proč
miluješ
prostě tam bylo místo
Oprostit se a nechat volnost jako když řeka teče, je cosi, co zřejmě "naučit" nejde, a já si často takzvaně dávám ruku na srdce, umím to? vnímám a cítím tak? či už samotné zamyšlení nad tím to vylučuje? Ale vím, že i když u sebe si jistá nejsem, mám kolem sebe pár lidí, u nichž si jistá jsem, že žijí den tak jak je místo. A mohou mi přitom plakat do telefonu, nebo se hurónsky už zdálky smát.
21.07.2021 12:02:07 | Vivien
bez ptaní ... čas milosti ... navštívení ... děkuji Vivi ... za tvou empatii ... úsměv.z.
23.07.2021 23:40:07 | zdenka
Genialita je v jednoduchosti Zdeni. Našla si Tě. Prostě tam bylo místo :-)
20.07.2021 18:42:37 | Pamína
Tvá báseň mně hodně oslovila..velmi pěkná.
19.07.2021 22:21:56 | Jaruška
I když si myslím, že tempem doby máme do určité míry lidské pudy potlačené. Tak Tvá poeticky ztvárněná intuice a pragmatické životní pochody, jsou naštěstí stále dané. Prostě... "Je pro to místo."
Jsem u Tebe rád*
19.07.2021 15:20:38 | šerý
zasáhlo... díky Ti:*
19.07.2021 10:17:38 | Sonnador