Nerozume

Maluj svá divotvorna
pokleslý strůjce obrazu
imágo vysvleč ze sebe
a moře barev v hrnci souzní
pobublávajícího slunečna
archaické přezrálosti
ty nebetyčno mučednická.


Přetvoř orgie dojmu z prázdnot
povstaň z vyvinuté konzistence
vdechni rosy molů smůl
jenž zapadnou do nitra

a uloží nestárnoucí naděje.



Z absintu otrávíme viděné
sebekriticky se vznítíme

v kouli nulté rafičky
těm ostatním zůstanem věrní

v trnu zahnilého pláště
s odkazem průchozích zrcadel.



Proboha
to je kotva v temeni
modlím se ti svatyně
k světluškám budoucího vývoje

a sáhnu si na bezhmotné dno

pomaškarního života

spadaný kameni vševidoucna.



S obrazutváří byčíkuje dvojník

ty já dvojsmyslná kýčovost


nerozume pražádný

k bělobnému havranovi sazí
letících soustav soukolích

zmítám se jazyky epos.